Re: Jak na "přežít" obědy s malými dětmi

danušš,
u nás je to jak dy. Když jdeme na oběd opavdu jendou za čas, je malá docela hodná. Minulýá týden jsme bla sama s ní a mou ségrou na obědě 3 dny po sobě a 3. den už na toaletách dostala. Zevšednilo jí to a začala blbnout neskutečně.
A jslti jí - jak kdy. Většinou objednám polívku jako pro sebe (normálně si ji totiž nedávám) a nabízím malé. Dost často si ji dá, sní třeba půlku atp. (což je míň jak doma) a pak zbytek dojím já. další jídlo objednám podle nabídky restaurace ataky podle toho, jak malá jedla a spala předtím. někdy vím, že to smyls nemá. Asi 2x sjem jídlo taky nechali sbalit s sebou, ale blo to zbytečný. Někdy si prostě něco dá, jindy ne, tak dostane až svačinu. Nebo si objenáme něco pro sebe, co může taky jíst + příbor navíc a dám jí z našeho.
Svatoušek (2 roky) to rozhodně není - nejen, že mi vyleze ze židličky, pod stů atp., navíc začíná mít docela "zajímavý" hlášky - např. ví, ž když zavělí "bobky", že ji prostě vezmem na WC apod. akže když nic jiného nezabíralo, zčala to pokřikovat na celou restauraci - v tu chvíli sjem si nebyla jistá, jestli enní lepší, když "jen" utíká ze židle...
Rada: pevné nervy, nějak motivovat - v jendé restauraci dávají dětem lízátko - normálně jí ho nedávám, ale když vydrží tak nějak v kliu, nehcám jí ho. nebo slíbím hřiště, upozorˇ"nuju jí, že nějaké další dítě tam hezky sedí, povídáme si, snažím se dělat, že je velká holka jako my atp.
Držím palce na dovolenou!!!