Re: Ondráškovi do nebe
Obávám se že žádný slova nemůžou pohladit když umře klouček.
Snad je to že by se člověk měl radovat z každé vteřiny když jsou naši (ať už zlobiví, uvztekaní, upatlaní, pokakaní, uplakaní) broučci s námi.
A musím napsat že mě tenhle příspěvek moc zasáhl.
V jedné postýlce v pokojíčku spí náš Ondrášek, modrooký blonďáček...... tak mě úplně bolí srdce
Hodně sil. Kač.
Odpovědět