Re: plenkový teror
My, když jsme byli u našich, tak na nás neměli slov. Teď pořád volají, ať přijedem, dokonce manžel, jaký on je trpělivý a hodný, kdo by trpěl ty tvoje výbrky, máš zlatého chlapa...
Ale tam to byl děs. Nehádali jsme se, ale permanentní dusno, narážky, nic nebylo dobře...
Odpovědět