Je to ještě mimino
Já myslím, že na nějakou velkou výchovu je v tomhle věku ještě čas. Mám 15ti měsíčního syna. Že dělá všechno naopak beru jako normu
Ovšem občas ho s klidem plácnu, ne v afektu, ale aby věděl, že udělal něco, co se nesmí. Pokud teda předtím nezabere moje důrazné nenene. Což moc nezabírá, on to považuje za legraci a schválně to udělá znovu. Takže, když kousne třeba, klidně mu plesknu přes pusu. Ne tak, aby se to dalo nazvat fackou, spíš je to stejný, jako když plesknete dítě přes plínu.
Když strká ruku do zásuvky a neposlechne, dostane přes ruku....
Plesknu ho ale fakt jen když jde o nebezpečné věci. To že mi rozhází mouku v kuchyni mě sice vytočí doběla, ale je lepší ho v klidu odvést, než řvát.
Stejně jako nepovažuju za psychické týrání, když ho v záchvatu vzteku vezmu a šoupnu vedle do pokoje a zavřu ho tam. Velmi rychle totiž pochopí, že je lepší se vztekem přestat. Jinak ho zavírám v pokoji i když jdu přiložit do kotle, což by taky někdo mohl označit za týrání. protože se mu to většinou nelíbí a řve, ale jinak to nejde, topit musíme
Trochu se to s těmi následky na psychice přehání, řekla bych.
Pokud dítě ví, že je milováno, pak myslím, že mu přiměřený tělesný trest neublíží
Odpovědět