Re: Jak po Vánocích neskončit v depresích?

Xeno, doufám, že se nedostanu na moc tenký led, když se zeptám přímo na tebe - sama nemám(naštěstí) osobní zkušenost s odchodem takto blízkého člověka. Moc tě neznám, ale dokážu si představit, že bys nechtěla, aby se u vás nedodržoval žádný rituál. Máte tedy ty své(talíře a vzpomínání před večeří). Ale jak píšeš s tím dopisem - pokud by to u vás vůbec nebylo, nesnažila by ses nějak ostatní zmobilizovat, aby NĚCO vyjádřili? Smířila by ses s tím, že se na bratry ani v náznacích nevzpomíná?
Sama nemohu říci, co bych dělala nebo nedělala, ale asi bych těžce nesla, kdyby se ostatní chovali, jako by někdo velice důležitý, kdo odešel, nikdy nebyl...
Jedna věc je, že souhlasím s tím, aby měl každý svůj způsob truchlení, ale jiná je, když se mě něco osobně dotýká - tam bych takto asi neuvažovala a možná bych taky ostatní nenechala na pokoji, dokud by nedošlo alespoň k nějakému neverbálnímu rituálu...