Dilema s fotbalem

Syn hraje už druhým rokem fotbal. Bude mu 7. Nijak zvlášť ho to nebaví. Hraje lehce podprůměrně, není běhavý typ. Když má dobrou náladu, umí zahrát i dobře.

Doma fotbal nikdo nehraje ani mu nefandí. Ale měla jsem pocit, že by měl umět kopnout do míče, naučit se tah na bránu a pohybovat se v klučičím kolektivu.


Teď už na něj občas i trenér zhoukne, ať nedělá, že ten míč nevidí atd. Vozím ho tam já a trpím. Navíc spousta zápasů a některé už i výběrové, kam ještě nikdy vybrán nebyl.

Má to cenu? Zlepší se nějak ta jeho hra? Řešil jste to někdo? Třeba jste to vzdali a litovali jste pak?