Yuki, díky za ty příklady. S některými mám zkušenost a s některými ne, tak jen v rámci diskuse napíšu, jak mi přijde možný některý z nich řešit, jo?
"nesmí štěně držet pod krkem"
Znám, ne u štěněte, ale u 16letého dědouška. Když to přehání, nesmí k psovi. Nesmí znamená, že jsem ho párkrát musela pár minut držet, aby k němu nešel, páč na slovní zákaz pochopitelně nereagoval. A vždycky mu řeknu, že když to bude nutný, budu ho držet znova. Ono to vypadá jako děsně časově náročná metoda, furt dítě držet, aby někam nelezlo, ale on už ví, že když řeknu "budu držet", tak budu držet, čili to na něj poměrně platí bez toho, že bych to musela nějak často opravdu udělat.
"nesmí školákům brát jejich věcim když jim sebere a počmárá sešit"
Taky máme.
Řeším to tak, že školní věci udržuju mimo jeho dosah (respektive chci to po starším dítěti). Pár počmáranejch věcí taky máme, včetně mých knížek a učebnic
, ale spíš mi to přijde jako moje blbost, že jsem tam ty věci nechala.
"Když v budově ZUŠky začne ječet, protože on nechce jít po schodech ale ani nechce vzít"
Že se nechce nést mě v tu chvíli nezajímá, buď jde, protože je to potřeba v zájmu "celku", nebo ho prostě odnesu (tříleté dítě jakž takž zvládnu
). V teoretický rovině to vidím takhle: odnesu - dávám signál, že po něm něco chci a taky to tak bude, z nějakých "dobrých" důvodů. Plácnu - dávám tentýž signál PLUS vysílám zprávu "když budu chtít, budeš trpět, a já chci, abys trpěl".
"má hlas fakt silný"
Tříleťák má hlásek jako konipásek
, tak u něj tenhle problém neznám. Ale zase občas chytne nějaký sprostý slovo a nemůže ho "vyplivnout" a říká ho furt dokolečka. Zase se snažím o zabránění v činnosti
- jakože "Hugo, už jsem ti říkala, že to nesmíš říkat, je to ošklivý, když to řekneš znova, budu ti muset držet pusu". A fakt mu jí minutku držím. Minuta s cizí rukou na puse je poměrně dlouhá..
No a pak ho ještě upozorním, že kdyby se to opakovalo, budu držet DLOUHO
Ne že by to už neřek nikdy v životě, ale frekvence dost klesá a většinou se stačí zeptat, jestli budu muset zase držet pusu...
Celým tím elaborátem nechci říct, že jsi příšerná matka
- jen když už se o tom bavíme, přijde mi fajn probrat všechny možnosti, co nás napadaj. Kolikrát si u toho sama věci rovnám v hlavě.