Porodnice Nový Jičín vs Přerov

Chtěla bych vás tu požádat o názory na zmíněné porodnice.
První holčičku jsem rodila v NJ, důvody byly jednak i rychlá dostupnost po hlavním tahu, taky jako prvorodičce se mi tam docela líbilo - v kurzu zdánlivě vše vysvětlovali, nemocnice se statutem baby friendly, mimi po porodu nonstop na pokoji... Co se týče oddělení novorozeneckého a následný pobyt doporučovaných 4 dní (no, u nás po komplikacích sice týden a následný převoz do OV, ale to je jiná věc) , tak v tomto jsem byla spokojená. Přístup sester byl pohodový, byly vstřícné, vysvětlily kojení, poradily, pomohly, povzbudily...vpodstatě spokojenost. Jasné, že občas se nějaká muška najde, ale z mého pohledu alespoň v dané době nic závažného.
Co mě ale vadilo, bylo samotné vedení porodu. Tehdy jsem v tomto ohledu byla nepoučena, leč jsem nevěděla, že něco vlastně nevím (složitě se to vysvětluje). Ale celkově zážitek z porodu byl hodně drastický. Vzhledem k tomu, že jsme tam přijeli s manželem brzy ráno, kontrakce po 4 minutách, ale celkem pohoda. Bolesti byly naprosto snesitelné, já v dobré náladě, ke stresu nebyl důvod. Kdy přesně začíná a končí která DP , tak v tom se popravdě nevyznám dosud. Nicméně zpočátku sprcha a pohyb na balónu byl OK, ulevovalo to hodně. Pak přesun na sál, píchnutí vody (prý to rozjede porod) a inj. oxytocinu ("to vám pomůže, budete to mít rychleji za sebou"). Tehdy jsem to netušila, ale teď si zpětně po hlubší studii diskuzí myslím, že to celý poklidný proces porodu zhoršilo. Do té doby jsem měla kontrakce oddělené, jasně dimenzované a zesilující. Ale po té se totálně slily do jedné jediné příšerné bolesti, kterou jsem nebyla sto snést, ačkoli jsem si říkala, že něco vydržím. Zažila jsem si dost úrazů vzhledem ke sportování (zlomeniny, potrhané vazy...ledacos) , a věděla jsem, co bolest je, a že skončí. Tohle ale bylo šílené. Nakonec zcela vyčerpaná a zmatená (nevědoucí, kdy tlačit, protože se mi moc nechtělo, jen bolest nic jiného) jsem si vyslechla, že teď už mimi opravdu musí ven, že už to trvá moc dlouho. A já v tom stavu neschopná zatlačit. děs. Nakonec ještě nástřih s hlubokou trhlinou dovnitř. To nechtělo srůst celé šestinedělí i přes veškerou péči, a i pak více než půlroku zcela nemožnost sexu přes velké bolesti. Navrch k tomu i hemoroidy, se kterými jsem se doté doby nesetkala.
Takže teď nějak váhám mezi těmito dvěma porodnicemi, v Přerově jsem se dočetla o možnosti volby porodních poloh... taky velmi vážně zvažuji epi, protože ten strach z dalšího takového zážitku je poněkud nezvladatelný. Ovšem v Přerově se prý epi platí, a to bohužel, zas nemám šanci já.