Re: jak zit s zenatym muzem??

Nejdřív pár poznámek:
1/ Že tě "dcera nenávidí" nemusí být vůbec způsobeno nějakým naočkováním od matky. Ona vidí, že se kvůli tobě musela odstěhovat ze svého domova (jestli bydlíš tam, kde předtím bydlel se svou rodinou) a žes jí sebrala tatínka. To je její pohled a z jejího hlediska v něm není logická chyba.
2/ Vy se k sobě perfektně hodíte, ale hádáte se už po pár měsících, kdy byste se teoreticky ještě měli vznášet na obláčku zamilovanosti, a on ti předhazuje, že mu děláš totéž, co jeho žena.

Píšeš, že jsi mladá, ještě studentka. Připiš to své mladické nerozvážnosti, napiš jeho ženě omluvný dopis, ve kterém zmíníš, že na tohle opravdu nejsi hrdá, na který nečekej žádnou povzbudivou či smířlivou odpověď, zabal si kufry a zmiz z jeho života. Nic čestnějšího pro sebe, ani pro něj udělat nemůžeš. Vůbec to nezaručuje, že se on vrátí ke své bývalé. Vůbec to nezaručuje, že na něj rychle zapomeneš. Ale nestane se ti, že jednou skončíš jako jeho bývalá a ještě si po celou bolestnou dobu rozcházení budeš říkat, že si to vlastně zasloužíš za to, jak jsi ho získala. Nemluvím ze své zkušenosti, ale mluvím ze zkušenosti své kamarádky. Začni znovu, dokud můžeš, a tohle smaž.