Re: Jorkšíráček

Pod slova Ledušky bych se mohla podepsat. je to hlavně o přístupu. Dá se skvěle vycvičit. Ujali jsme se s manželem staršího ještě než jsme měli děti. měl skvělou povahu, poslouchal, rozhodně to nebyl žádný gaučák, jak si plno lidí myslí. když se narodily děti, tak se s nimi v pohodě snesl, i když pravda, přesto že dřív byl hodně hravý, tak s dětmi už si hrát nechtěl, ale to už bylo stářím. Teď si pořídila tchýně, má 5 měsíční fenku a my ji dost často hlídáme i třeba celý víkend. k Dětem je to perfektní pes, vyhrajou si celý den. pes je rád, že s nim někdo blbne a děti taky. Akorát manší (2roky)musim víc hlídat, aby si z ní neudělala kabelku....
Ještě k velikosti, toho prvního, co jsme měli, tak byl velký, asi skoro 4kg, takže žádný mrhelec, kterýho byste mohli zašlápnout....
A péče o srst neni vůbec náročná. Nám ho stříhala jedna pani, vypadal moc pěkně a téměř bezúdržbový.
A ještě tady padl maltezaček, měla ho švagrová. Krom toho, že celý den ňafal , takže se sousedama byly na nože, tak udržba šílená. Švagrová o něj hodně pečovala, ale podle mýho i přesto vypadal pořád jak kyby prolítl komínem.....