Re: Dřepy jako trest

Jeno, to je ale něco jinýho.
Já mám jedno dítě hyperaktivní a když vidím, že potřebuje vybít šťávu, tak mu taky navrhnu aktivitu: třeba zaskákej si na trampolíně (máme ji doma v obýváku, malou, připravenou k neustálýmu použití) nebo doběhni k támhletomu plotu a zpátky (když jsme venku), ale není to forma TRESTU, je to jenom návrh cesty, jak se může dostat na správnou kolej, když vidím, že je momentálně vykolejenej a mozek drhne.

Kdežto, když bych mu řekla udělej deset dřepů, protože sis neuklidil pokoj, tak to mi přijde přiblblý a hodný pionýrskýho tábora před dvaceti lety.

Mmch já prošla mnoha sportovními oddíly, kde dřepování za trest patřilo k výzbroji trenérů a ponižovalo mě to velmi a dodnes nesnáším díky tomu jakýkoliv kolektivní sportovní aktivity a cvik zvaný dřep jako formu tělocviku nenávidím obecně.:-( Prostě pro mě dřepovat je na úrovni dojídání tlustýho masa ve školce - takový malý traumátko z dětství