Re: Může to být tourettův syndrom?

Já nevím, ale asi bych to neřešila. Třeba pro mě bylo strašně traumatizující o tom mluvit. To pro mě byla fakt hrůza, takže při představě, že se mě dr. zeptá, proč to dělám nebo jestli to dělám když se bavím o škole nebo něco jiného, tak bych se strašně styděla.

Já se za to vlastně styděla a nechtěla to dělat a myslím, že to přešlo až když mě na to nikdo neupozorňoval. Stejně jsem se snažila hlídat a tiky jsem pak měla když jsem byla sama, nikdo mě neviděl.

V pondělí jsme potkala mladou holku, která měla taky tiky, ale vykřikovala písmena. S tímhle bych určitě někam šla, ale s mrkáním a pokašláváním asi ne.