Re: Každá snacha se musí přizpůsobovat nové rodině

myslím že to Nana bravurně shrnula.
Jako jo, je dobrý tak nějak okouknout jak to druhá rodina má, co je pro ni důležitý a co podružný a nesnažit se jít za každou cenu proti proudu. Ale přizpůsobit se ve všem není třeba a ani to není vhodné - tím bys úplně potlačila sebe a následky si umíš představit....
Tolerance - ano, přizpůsobení - jak v čem, vždy - rozhodně ne.
Moje tchyně je taky hodně organizační a zpočátku se mi zdálo že i manipulativní. Pak jsem přišla na to že jednak "velí" těm svým dvěma zbylým chlapům (tchán, švagr-svobodný), a druhak že prostě neumí klást přímé otázky, tak se ptá oklikou, což mě štvalo, respektive jsem jí na to vždycky skočila. Třeba "co děláte příští sobotu" znamenalo že jsem jí vyklopila jaké máme plány a ona potom vzdychala že chtěli xy (natírat plot, vykopávat brambory, předělávat garáž atd. -s asistencí mého muže). Tak jsem se naučila trošku to přehrát do té roviny "řekni co je potřeba a já ti řeknu jestli se to dá zařídit", a funguje to mnohem líp. Ale oni jsou takoví všichni (až na mého muže, fakt mám štěstí ) takže i dost zásadní věci sdělují na poslední chvíli a očekávají že všechno půjde hladce.... Na druhou stranu jsou taky ochotní mi vyjít vstříc když já potřebuju a přeorganizovat si svůj program, takže když vidím že je to oboustranné, snažím se být víc tolerantní.