Re: A proč se tak čertím...

On to nebude ten schizoid doopravdy cítit. Ale může se to naučit celkem uspokojivě hrát. Je to prosté - inteligentní člověk si dokáže spočítat, co je pro něj výhodné a co ne. A přizpůsobit se. Alespoň částečně.

Jinak schizoid byl možná můj otec - ale je to jen dohad, diagnózu nemáme. Ale ten se společnosti doslova stranil a kdykoliv ho máma někam vytáhla (třeba na ples), bylo z toho fiasko, protože mu pak pro změnu vyčítala, že se choval nemožně a nespolečensky... také měl obrovský dar ještě víc „uzemnit“ člověka, který potřeboval nějak povzbudit, nějakou „trefnou“ poznámkou.

Když jsme například bavili v přítomnosti mámy i mé ženy o přítomnosti otce u porodu, pravil můj táta: „Já jsem několikrát telil krávu, takže porod už určitě vidět nepotřebuju...“

No, máma s ním neměla lehký život, ale ani on s ní (protože máma má zase jiné problémy - podle mého názoru je pro změnu anankastik nebo přinejmenším děsný puntičkář a perfekcionista...). Ale vydrželi spolu a vytvořili nám (dětem) celkem pohodový a bezpečný domov...