Re: Jak to je vlasně s pokřtěním?

Maťo, ptám se proto, protože v posledním roce si začínám hledat k Bohu cestu. Protože jsem byla vychovaná jako ateista, byla tato cesta "na start" velmi dlouhá. Do kostela nechodím, ale třeba mám určité rituály, které na mém aktuálním stupni "přijetí víry" vlastně zastupují resp. fungují jako ty "správné". Protože na "mém" pojetí Boha se mi líbí, že je mu jedno, JAK k němu jdeme, hlavně když to děláme upřímně.
Ale pokud někdy dojdu "dál", je "pokřtění" určitě jednou z variant, kterou budu zvažovat jako určité "završení" této části cesty. Hlavně proto, že jiná varianta mě jako neznalce nenapadá