Josef Toufar

Ahoj, dievčatá, neviete niektorá, či vyšla nejaká kniha o umučenom kňazovi Toufarovi? Zaregistrovala som ho už ako študentka, keď som čítala od nášho spisovateľa prof. Vnuka prenásledovanie katolíckej cirkvi, v iných knihách o ňom bolo zopár zmienok, pri poslednej som si uvedomila, že by som sa o ňom chcela niečo dozvedieť. Našla som na internete taký životopis, ktorý ma úprimne rozplakal a zaujal. Ale knihu o ňom nájsť nemôžem, ale príde mi čudné, že by žiadna nevznikla. Poradíte? Ale taká, kde je toho o ňom viac?

Osobne to považujem za jeden z najbrutálnejších a najodpornejších zločinov bývalého režimu u nás, a že ich bolo dosť. Zacitujem:

"Zavázali mu oči, připoutali ho k lavici a bili tvrdými předměty, gumovými obušky a tyčemi, kopali ho do hlavy, hrudníku, břicha a podbřišku, pouštěli mu do těla elektrický proud, pálili ho ohněm, zhasínali o něj cigarety. Hlavu mu ovinuli mokrým ručníkem a posadili ho k rozpáleným kamnům. Nedostával jíst a pít. Za noc ho budili i čtyřicetkrát, zakazovali mu spát, musel se svléknout do naha a dělat kliky, dřepy. Ponižovali ho, útočili na jeho lidskou a kněžskou důstojnost. Neštítili se použít ani psychotropních látek, drog a nejrůznějších drásavých roztoků.

Vzhledem k tomu, že se Toufara nedařilo zlomit, rozhodli se komunisté využít tento případ propagandisticky. Otec herečky Veroniky Freimanové, prominentní komunistický režisér Přemysl Freiman točí na příkaz samotného ministra Čepičky propagandistický a lživý dokument „Běda tomu, skrze něhož přichází pohoršení.“ Zmučený Toufar měl hrát sám sebe. Měl se postavit na kazatelnu a manipulovat s křížem tak, aby se pohnul. Neudělal to. Nohy měl pořezané - nejspíše ostrými střepy, tělo zkrvavěné, byl vyzáblý, bledý, měl kruhy pod uplakanýma očima, z úst mu tekla krev, už tehdy umíral. Zhroutil se z kazatelny, kam ho násilím dokopali, jeho tělo se zvláštně vypnulo, ruce rozpažil, nohy sepnul, padl na zem jako kříž.

Když ho přivezli v mdlobách zpět do vězení, ani se neráčili mu zavolat lékaře, pohodili ho zabaleného v krví zmáčenou celtu zpět do kobky. Tam ho našli za několik hodin ležet stále v týž poloze."

25. Februára je výročie jeho smrti, tak prosím