Re: Uvedení do duchovního života

No nevím, já si duchovní život představuju úplně jinak. Na to, abych hledala podstatu bytí a v něco věřila, nepotřebuju být organizovaná v žádné církvi, ani v jiném uskupení.
To, čemu věříš, je v tobě uvnitř a tím, jak se chováš, co říkáš, to předáváš svému dítěti. To, že ho pokřtíš, podle mne znamená málo.
A taky je pro mě důležité nechat děti hledat si svojí vlastní cestu, je mi jedno, jestli budou tíhnout k budhismu, nebo něčemu úplně jinému, hlavně, když z nich budou slušný lidi. Takže já bych je křtem nesvazovala.

A to píšu jako pokřtěná a konfirmovaná evangelička. Jenže ne z přesvědčení.