Re: Dysfazie a co s ni

Tino, moje dcera se rok v normální školce fakt trápila. Brečela každé ráno. A kamarádku si našla až v červnu. V logoškolce se jí mohly učitelky věnovat. Je tam spokojená a já taky. Fakt to byly hrozné nervy. Je to taky cíťa, vše si brala a já se tím také trápila. Že je to dysfázie jsme zjistili až o prázdninách. Do té doby jsem o ní vůbec nic nevěděla. Velké štěstí, že ji vzali do spec.školky i mimo termín. Tehdy jsem si myslela, že se za dva roky srovná tak, že už bude v normální základce, ale neriskuji to. Jsme vesnice, děti ji vidí každé ráno, když dovedu do školky syna a dali by jí její jinakost určitě zase najevo. Neměla by vůbec sílu na učení.