Re: pozdrav

Jo Shan, pádům se nevyhneme... mi ale padá nějak často, čekala jsem tentokrát že bude řvát jak tur, ale asi u žsi nějak zvykl a ani u žtak neřve - např. když se bouchne do hlavy při otáčení z břicha na záda... začne spíš jen tak kňučet a kouká na mě, co já na to... a když k němu hned neletím, jen se na něj usměju a řeknu, že to nic není, tak se taky řehtá... no hold, zvyká si
Zato e naučil pěkně řvát, když není po jeho... když odejdu z pokoje, nebo když ho dám na chvíli do lehátka.... ne, mladý pán chce být nošen, tak je nejšťastnější
S tím piškotem nebo chlebíkem - dobrý, no... já zas když snídám a mám ho na klíně, mu dám žmoulat rohlík a nechce se ho vzdát ani za nic zkouším nabízet vodu po příkrmu v poledne z hrnečku a to se Šimi vždy těší, natahuje po něm ruce a už si ho i sám hezky drží