Ahoj.

Ahoj děvčata.
Nestíhám nic. Takže se omlouvám, že až nyní odpovídám.

Šešule, trefa, bylo to Vrchlabí. Nevím, zda není pozdě, ale kdybys chtěla podrobnější info, dej vědět. Pokud se nepletu, někde jsem zahlédla, že o něm také uvažuješ. Nic není jen růžové, ale pro mě určitě nejlepší volba.

Nelčo, já jsem dule neskonale vděčná. Jsem přesvědčena, že bez ní bychom opět skončili na císaři i ve slavném Vrchlabí.

Verunko, Daničko, moc Vám gratuluji.

Nočník i samostatné jedení u nás odsunuto na neurčito. Do nočníku jsme se 3 x vyčůrali s velkou slávou a nyní řev, kdykoliv to jen navrhnu. A neb Pája žárlí a tím pádem i kvičí takřka neustále, odmítám ještě zvyšovat frekvenci kvůli nočníku.
Jídlo. Jsem ráda, že do něj aspoň něco naláduji. Takže máma krmí, dělá opičky, čte knížky, ba klesla tak hluboko, že i pouští bednu. Sám baští rukama a když je v dobrém rozmaru zkouší to i s vidličkou a nožem, ale pokud nepomohu, krmí tím spolehlivě našeho psa.

Jinak jsou u nás na pořadu dne opět novorozenecké koliky, já už jsem opět zralá na blázinec, tak se omlouvám, že jen telegraficky a jdu vystřídat manžela u té naší princezny.

Přeji všem krásné letní dny.