Re: Jsem hrozně unavená

Nemám tolik nakupených problémů jako ty, nechci soudit. Měla jsem pocit, že nic nestíhám, že nic nezvládnu, že mi vše protéká mezi prsty. Ale jednou jsem potkala paní, hodně moudrou a ta mi řekla, že mám být sobecká, každý večer si stoupnout před zrcadlo říct si, že se mám ráda, že se sama sobě líbím a jsem se sebou spokojená. To je fáze č. 1. Fáze číslo dvě je sdělení, že NIC NEMUSÍŠ!!! Můžeš nebo chceš, nikdy né musíš. Úplně vypusť tohle slovo ze slovníku. Je to šíleně těžký, vidím sebe ještě nedávno musim tohle, musim tamto. NEMUSIM!!!Chci, můžu, ráda bych. Musim umýt okna? Nemusím. Chci umít okna? Můžu. Už jen ty věty, jak ti zní? Mě to teda moc pomohlo...Necítím se jak sevřená v kleštích...