Re: Děti se chystají na prázdniny a mě je z toho smutno...

Jasněěěěěěě! Můj 5/2010 je právě na týden u babičky, myslela jsem, jak se mi zase bude stýskat, ale jsem skoro vyhořelá, že jeden se vzbudí, druhý usne první usne, druhý se vzbudí, první neusne, druhý prudí...

První den mi bylo hrozně smutno, teď jsem to rozdýchala, vím, že u babí je mu teď nejlíp, má spoustu energie a času se mu věnovat, tak jsem se oklepala a teď si to užívám, dospávám především, v klidu pracuju, uklízím (což jsem tak 3 měsíce nedělala).

Užij si to jak můžeš, na děti nemyslí, fňukáním po nich jim nepomůžeš, naber dech!!! (Zvlášť když to bude zase nadlouho naposled, ha ha)