Re: Podařilo se Vám zkorigovat u dětí potřebu být vždycky "nejlepší" ?

Zatím nezkorigovala.Má to starší dcera, je jí sedm, synkovi čtyři. Jestli je to tím, že je prvorozená, nebo že je astrologickým znamením "lev", nevím. Každopádně je to "jájínek" - já, já já, bráška ji zatím žere, takže ho může pořád poučovat a tak je dcera na vrcholu blaha, my se to ale snažíme klidnit, no moc to nejde. U každé věci kterou má s bráchou napůl nebo stejnou zkoumá, jestli ta její věc/půlka není náhodou o ždibínek horší nebo méně výhodná, a když náááhodou jo, tak s ním kšeftuje aby jí to vyměnil, nebo je ofučená, že má horší.... Rozčiluje mě to děsně. Hlavně teď poslední dobou má takový mentorský sklony, mektá o všem a je přesvědčená že má 100% pravdu i když o tom ví prd a vořech, je jak ředitelka zeměkoule. Taky bych řekla že to propuklo nejvíc letos, je v druhé třídě ale v nové škole, vloni byla nejlepší snadno, ale letos se musí hodně snažit (jsme v cizině a aj moc neumí, takže tam nejlepší rozhodně není), tak se asi snaží dokázat si že je něco "víc" na nás doma.