Re: čtení - genetická metoda

Děvčata, děkuji všem za zkušenosti a postřehy.
Tím, že nic nemusím, tak se jenom ptám. Ona naše Verča (čtyři a půl) je celkem svéráz. Žluťásku, do ničeho jí nenutím - teda kromě té doby, kdy má okluzor (vymalovávat, stavět, vystřihovat a tak). Ona se sama ptá na písmenka, chce mít učebnice, chce číst, chce znát písmenka, chce si psát. ALE - je úúúúúúúúúúplně odlišná od Jeníka. Moc nevydrží u nějaké činnosti. Vím, že je to hodně moje chyba. Ale stále se nezvládám věnovat 3 dětem skoro současně. Teď jsem jí v týdnu ukázala T-A-T-A a ona byla nadšená, že to přečte a chodila za všema. Tak si říkám, že když se bude prát zase, tak abych jí nějak "nepoškodila". Já vím, že se vyjadřuji dost nepřesně, prostě aby měla správné návyky.

Ale také souhlasím s názorem, že jsou děti, které kdyby neměly "dohled", tak by samy nezačaly.

A jen perlička - Veru byla na logo a paní logopedka jí zkoušela z počítání do 10 (což mě dostalo). Dopadlo to dobře , kromě 7 dala vše . Má naposloucháno od Jeníka.