31.12.2012 16:22:58 dneska anonym
Re: Miminko s nerozpoznaným pohlavím - Angrešte, prosím..
...jaké chce pohlaví?...to je snad nesmysl,né?/i>
Nevím, jak je to dneska, ale před asi dvaceti jsem jako zdravotní sestra měla na oddělení takové dítě. Dodneška na něj občas vzpomenu, jak asi, chudák, dopadlo. Už jsem dlouho z oboru, tak netuším, jaká je aktuální situace v této oblasti, ale jeho příběh byl asi takový:
Začalo to vlastně ještě za minulého režimu. Narodila se holčička, která měla srostlé stydké pysky a zvětšený klitoris. Otcovi se však nelíbilo, že by holčička měla mít penis a varlata, takže si prosadil, že je to kluk a jako takový byl zapsán do rodného listu. Já chlapce viděla jako asi desetiletého a celkem mě překvapilo, že je to kluk, můj první dojem ze setkání s ním byl, že je to holčička, měl takové typicky holčičí chování i výraz obličeje, no ale konečně, je to ještě prcek, asi jsem se spletla. Pak jsem měla čas a začetla se do dokumentace - za ty roky života měl za sebou několik psychologických vyšetření, všechna se shodovala v tom, že uvnitř těla je holka. Navzdory tomu (na přání otce, matka v tomhle byla submisivní) podstoupil jednak operaci hypospadie (tedy úpravy, aby mu močová trubice neústila už u šourku, ale správně nahoře), hormonální léčbu, aby se mu nezačaly projevat sexuální znaky a u nás byl k vynětí vaječníků a dělohy. Jako velice smutné mi přišlo, že kdyby zůstal holkou a podstoupila by oddělení srostlých stydkých pysků, vaginoplastiku a hormonální léčbu, tak by byla jednak schopná sexuální styku a jednak počít vlastní dítě. Jako kluk nebude moct ani jedno, protože jeho penis vždycky bude maličký a vlastní spermie nemá. Nemluvě tedy o tom, že (pokud budeme věřit psychologům), tak uvnitř těla je schovaná holka :( Občas na něj vzpomenu, jaký má asi teď život :(
Odpovědět