Re: 13. komnata Karla Schwarzenberga

Ahoj hezkou neděli všem. Ano k tomu že jsem říkala je že potřeba se po volbách usmířit je pravda, protože rozdělený národ je ohroženější vůči nejrůznějším vlivům.. Jedna věc mi ale vadí a za tím si stojím je víc jak měsíc po volbách a já i od svých blízkých slyším o zdegenerovaném imbecilovi, který má táhnout z republiky, v některých případech se objevují i přání smrti.
Možná jsem naivní,blbá a mladá ale mě tohle přijde strašně nefér. Vyhrál pan Zeman to je nesporný fakt, který už nezměníme a musíme doufat, že i přes to že je svéráz nás povede správným směrem stejně tak si však ale úctu zaslouží i pan Schwarzenberg. Dokázal prohrát se ctí a Zemanovi popřál, aby byl dobrým prezidentem všech občanů. Prohra není důvod k odchodu z republiky, ani k úmrtí.Chápu rozdílnost názorů, je samozřejmostí svobodná vůle občanů přiklonit se na stranu člověka který je jim blíž jak názorově tak lidsky. Souhlasím s tím že preference ve volbě není objektivním charakterem člověka nikdo není více či méně člověkem proto že si za svého kandidáta vybral pana Zeman nebo Schwarzenberga. Jsou ale jisté věci,ke kterým bychom měli mít respekt a pochopení všichni. Je jimi náš původ, naše rodina, naše zdraví, které by se nikdy neměly stát terčem útoku a výsměchu z venči ať jsou důvody jakékoliv. Z předvčerejšího pořadu mi bylo docela líto, že člověku,který měl od své emigrace jeden velký sen vrátit se domů do vlasti ke které ho pojil velmi pozitivní vztah vinoucí se už od dob předků si dle novodobé společnosti zaslouží označení jako vlastizrádce, nacista a podobně. Je jasné že je strašně těžké objektivně pohnutky k opuštění vlasti když jsme v té době nežili. Co se ale týče situace po únoru 1948 myslím že spousta z nás by v postavení volila podobně, at by jim tato alternativa byla sebevzdálenější a sebebolestnější a že stejně tak bychom se snažili podle možností udržovat kontakt se svým domovem a snili o možnosti budoucího návratu. Co se týče fyzických vad a problémů myslím že nikdo z nás neví co ho v životě může potkat , jaké možnosti bude mít se léčit a jaké možnosti nápravy nebo uzdravení se mu naskytnou. I já měla svůj problém pro který jsem pro mnohé lidi byla ta divná (pračlověk,zombie a podobně)se kterou se přeci normální lidé nemohou bavit. Člověk se časem nad tento problém povznese dá to hodně úsilí občas s tím bojuju do dneška, ale i tak si myslím že jiní jsou na tom mnohem hůř a jejich každodenní běh přes překážky si zaslouží obdiv. Jsou to jedni z nejstatečnějších lidí na světě. Myslím si že každý dostal do života jinou dávku štěstí, my kterým bylo dáno to štěstí v podobě bezproblémového zdravotního stavu bychom za to měli být sakra vděční. Je bezvadné, že spousta lidí,kterým bylo dáno štěstí o trošičku víc je schopna už dlouhou dobu kousek svého štěstí poslat dál potřebným, věřme tomu že tahle činnost bude mít do budoucna progradující růst a nikdy nevyhasne.
Co se týče praktik pana Zemana, vím že se budu opakovat, možná mě někteří nazvete fanatičkou i přesto bych chtěla říct, že je považuji za bezskrupulozní. Mám s danou situací, podobnou zkušenost ač se to netýká samozřejmě vysoké politiky.Omlouvám se pokud vám to přijde nevhodné vůči tématu ale i tak bych chtěla dobu,kterou mi to připomnělo v mém osobním životě. Jeden z členů naší rodiny poukázal, na praktiky tunelování,na svém pracovišti. V práci dělal od své maturity a osud firmy mu proto nebyl cizí a chtěl se ji pokusit zachránit veřejným poukázáním na tento stav věcí a dovolat se spravedlnosti na patřičných místech. Odpovědí protistrany byly právě lživé článků v regionálním tisku, kde když jsme se snažili o jejich popření objevilo se špíny ještě více. Ztratili jsme část přátel, na druhou stranu jsme zjistili kdo naši opravdoví přátelé opravdu jsou. Korunou toho bylo sledování naší rodiny hlídací službou najatou protistranou. O to víc jsem fandila letos panu Schwarzenbergovi, aby se mu podařilo před podobnými lžemi těžkého kalibru obstát jak v prezidentské volbě, tak před občany v běžném životě, v jejich o cestě za hledáním pravdy. V našem případě to byl pouze necelý týden, ale byl to necelý týden na který strašně nerada vzpomínám, je to za námi život jde dál relativně se daří a já věřím že už se to nikdy nebude opakovat stejně tak i všem ostatním tu přeji aby s podobnou situací nikdy neměli tu čest.
2) Myslím si že prezidentská volba byla i poměrně pravdivým odrazem jak názorových tak sociálních podmínek velmi širokého spektra našeho obyvatelstva.Na základě uměle vytvořených podmínek daných nejen atmosférou prezidentské volby jsme byli rozdělení na "elitu a lid",která stojí proti sobě. Ač přímo nevyřčené ani jednou ze stran tohle byl právě tento fakt elementem,který c nám v atmosféře příme volby nejvíc ublížil a je rizikem i do budoucna. Je třeba pochopit se navzájem a nedívat se na sebe skrz prsty jen proto, že někomu se daří lépe a někomu méně dobře. Já věřím tomu že žít za minimální mzdu, ze sociálních dávek, důchodů či trávit dlouhé měsíce na úřadu práce je noční můrou veliké části občanů a je potřeba do budoucna s najít cestu jak pomoct.
Je blbost nazývat na základě vzdělání, či uplatnění horším nebo lepším, protože někdy někdy se cesty osudu člověku zaklikatí na tolik, že člověk nemůže dosáhnout toho čeho by si přál, ač má o to zájem sebevíc někdo si svojí šance zase naopak neváží. Stejně si nemyslím, že všichni na které se štěstí usmálo víc jsou sobci, bez citu pro své okolí a spoluobčany,kterým se daří méně dobře.Ono i dělat v malé rodinné firmě jsou docela nervy každodenně. Od vyjednání zakázky se zahraničním partnerem po zadání výroby až po finální dovoz výrobků do prodejen je to jedno velké drama se spoustou komplikací a změn se kterými člověk mnohdy nepočítá. Je to jako na horské dráze, může se dařit ale krach taky může přijít nečekaně a velmi rychle.Myslím že není výhrou bohatství hmotné, protože pokud na něj člověk klade veliký důraz a podle toho se chová dříve nebo později se uzamče ve zlaté kleci daleko od lidí, od přátelství a výhod,které kolektiv skýtá obecně. Opravdovým bohatstvím je bohatství ducha naučit se naslouchat, poradit, pomoct bavit se s bližními jako rovný s rovným bez ohledu na sociální, věkové,národnostní či jiné rozdíly. Bylo by skvělé do budoucna vymyslet nějaký koncept jak spojit naše zkušenosti a najít cestu jak si navzájem pomáhat.
Protože každý z nás je pro společnost důležitý ať se věnuje čemukoli, každý máme svůj úkol každý jsme něčím jedinečný.
Ještě bych chtěla říct, že nezvisle na výsledku volby bylo pro mě velmi zajímavé potkat tu spřízněné dušičky jedoucí na stejně vlně,stejně tak jako naslouchat postojům odlišným,které nám umožnili vhled do druhého tábora a vizi věci z opačného úhlu. Budu se těšit na budoucí veselé i smutné, poutavé i fádnější diskuze,které dávají vzniknout mozaice života tady na Rodině.cz.
Tím bych uzavřela svoje sáhodlouhé vypisování, už vás musím lézt na nervy že jo. Přeji příjemný zbytek nedělního večera všem a štastný vstup do nového týdne.