Re: posttraumatická stresová porucha

Kulihrášku, i v mém případě mi známý psycholog řekl, že jde o PTS, následně jsem o tom vyprávěla svému psychologovi, který mě zná a ten s tím názorem souhlasil. Roky jsem se něco snažila zvládat, fungovat - a pak už to nešlo, teprv, když jsem z toho byla venku, se PTS rozvinul a i já se s ním nyní vyrovnávám.
Nejhorší je, že se jedná o douhodobou záležitost - vždy si mslím, jak už jsem na tom dobře, a pak se něco stane - soudní jednání, konflikt s trotlem sousedem ohledně psa - a zase se mi dělá fyzicky zle a několik dní se dávám dohromady, abych mohla fungovat.. dostavují se i psychické bolesti, pocity na zvracení.. pak to přejde.. myslím si, že jsem v pořádku - objeví se nějaký spoštěč a mé tělo si reaguje po svém a nevysvětlím mu, že má být v pohodě, že o nic nejde..
Vždy mě rozhodí stejné schéma, již to znám. Také vím, že to chce pár dní klidu a pořádně se prospat, vypustit ty příčiny, a že bude zase dobře.. ale opakuje se to, nežijeme ve vzduchoprázdnu..