Návod na použití českého kempu

České kempy jsou výrazná kuriozita a specialita, kterou předčí, řekla bych, jedině kempy slovinské, ale to by byla kapitola sama pro sebe. No kde jinde se tak bohulibě porušují pravidla nočního klidu jako v průměrném českém kempu ?
Zrovínka jsme spali pod stanem, tak jsem si vzpomněla na nejlepší fláky kempování, které zažijete fakt jenom u nás. Takže tady mám pravidla kempování :
V kempu je potřeba pořádně se rozhlídnout a odhadnout množství zkonzumovaného alkoholu okolních kempařů. Kdo udělá špatný odhad a postaví si stan moc blízko nějaký pařby, může mít místo stanu veřejné záchodky, případně pořádnou šavli a bohužel tím nemyslím korunovační klenoty. Nebo se ráno probudí s novým kámošem narvaným v předsíňce.
Kdo se chce v kempu vyspat, ať si přibalí silné prášky na spaní, flašku skotský a špunty do uší. Jinak je ale spánek v kempu poměrně naivní představa a této libůstky byste se měli dopředu vzdát. Pak nebudete ve tři ráno tolik vytočení, až se několik ožralých spolunocležníků rozhodne, že tenhle stan je opravdu jejich. Zbytek kempu se probudí s prvním raním tywolezaseměvnocižralytymrchy a prvním slunečním paprskem, který udělá z každýho stanu za chvilku žhavou klaustrofobickou kouli. Přibližný čas spánku v kempu je mezi 4-5 hodinou ranní a s tím musíte počítat, tedy pokud jdete spát střízliví. Být abstinentem v kempu není moc velká výhoda, za chvilku z vás z nedostatku spánku bude zombie. Pro abstinující alkoholiky by měl být kemp místem zapovězeným, protože se to opravdu nedá vydržet.
Radím taky pořiďte si svítivě oranžový stan, nejlépe s malým majáčkem na střeše a bez šňůr, vydávající jemné pípání. Ony vás ty šňůry při třetím….heletadybylašňůraauvajsdopr……rychle přejdou. Stan je potřeba v kempu oddělit od okolní krajiny, protože někteří kempaři rádi couvají autem po kempu ve dvě hodiny ráno a vy doufáte, že se ty přibližující se reflektory opravdu zastaví. Není nic nad takové jemné probuzení roztůrovaným motorem. Je to taková zkouška nervů, kdo z koho, kterou já vždycky prohraju.
Výrazným rizikovým faktorem je kytara a maskáče. Takového kempaře je potřeba pořádně očíhnout a zjistit, jestli má s sebou kámoše. Jestli ne, pravděpodobně odejde výt do nejbližší hospody. Většina hospod je ale součástí kempu, takže to jste moc nevyhráli. Jestli má s sebou kamarády a připravuje dříví na oheň, odstěhujte se od něho co nejdál. Mám takovou zkušenost, že když se ve čtyři ráno z písně táboráku plápolej, stane táááááááááááááááááááááborááááááááááááááááááááku pláááááááááááááááááápolej wole já jsem namazanej……..výrazně mi stoupá tlak v krevním řečišti.
Pozor taky na okolní chatičkáře. Chataři nenávidí kempaře a snaží se je vymítit (kdo by se jim divil). Když už slyšej některý starý songy po stopadesátý, rozhodnou se pro odvetu. Jednoho takovýho pamatuju před lety, kterak řezal cirkulárkou od tří hodin od rána. Zjevně se inspiroval pohádkou o krtkovi, akorát si místo zničit krtka říkal: zničim kempaře. Kde je mu konec je ve hvězdách, protože takový kletby, který mu všichni ostatní v duchu posílali, musely minimálně pohnout vesmírem.
Nejvíce je ovšem potřeba dávat pozor na mlaďochy. Protože ne starý sentimentální vyčky, ale mladá nadraná sexuchtivá mládež v každém kempu snižuje mojí frustrační toleranci. Když si vedle vás postaví stan pár mlaďochů, je velmi pravděpodobné, že se nevyspíte. Většinu noci stráví tím, že toho budou chtít co nejvíc dostat do sebe, potom to ne úplně dobrovolně zase dostanou ze sebe a nakonec se mezi sebou opět budou chtít dostat „do sebe“ a vy si budete zoufale přát, aby už to bylo a byl klid. A bude vám úplně jedno, jak moc jsou plnoletý. Nikdy nezapomenu na rozhovor, který volně přepisuju, slova nejsou stejná, ale nějak to bylo v podobném duchu. Odehrával se ve čtyři hodiny ráno, po té co zmlkla Askalooooooona a všichni už si oddychli a těšili se na jednu hodinu spánku, než chataři natůrujou sekačky.
On: Mařko….poooď
Ona: neee
ON: Mařko poooď, dyk já už chci
Ona: hi hihiiiii
Další rozhovor se nesl asi půlhodinu v podobném duchu.
On: Mařkooooooo
Ona: když já nevim
Na to neznámý zoufalý kempař vyběhl ze stanu a tichým kempech zařval….“.Mařko, tak už mu dej, my už chceme všichni spát“……. Jestli Mařka dala nebo nedala, to nevíme, ale všem se nám hrozně ulevilo a vyspali jsme se celou jednu hodinu.
No řekněte, neužili byste si to ? A neopakovali každý rok znovu a znovu ? A jaké jsou vaše pikantní kempovací ?