2.srpen 1943 - povstání v Treblince

Z 850 pracujících vězňů přežilo potlačení vzpoury pouze asi 60 z nich (mezi nimi i český spisovatel Richard Glazar).

Poslední skupinka 30 židovských děvčat byla zastřelena v Treblince koncem listopadu 1943.


Z jedné besedy před snad 8 lety u nás ve škole, měli jsme tenkrát celou velkou nástěnku věnovanou holokaustu.
Byla tam paní a vyprávěla dětem, jak chodila s dětmi na procházky na hřbitov a jednou už věděla, že mají v určitý den nastoupit do vlaku, tak si tam s dětmi hrála, jako že jsou v parku ve Stromovce...
Pak byla s dětmi rok v Terezíně, tam se narodilo třetí děťátko a nakonec je poslali do Osvětimi (manžel už byl mrtvý, zemřel v Terezíně), obě holčičky ještě nějakou dobu žily, neví jak dlouho, byla si jistá, že asi 2 měsíce, chlapeček batole jí byl odebrán hned po příjezdu, až po osvobození se dozvěděla jak skončil..., přežila jen ona, přišla ještě o rodiče, babičku, sestru a manželovy rodiče...
Jedné romské mamince zemřelo 5 dětí postupně hladem.

MMCH děti ani nedutaly a celé 2 hodiny poslouchaly, ani neměly hloupé otázky, jen jedna bezelstná otázka padla od hodného kluka, trochu méně chápavého: ,,Proč jste nesedla na první vlak a nejela domů,,?