9.9.2013 13:58:31 unaveny
Re: Existuje Bůh?
1/ Adelinko, když někdo začne páchat zlo a bude tvrdit, že zastupuje Tebe, tak to neznamená, že neexistuješ (maximálně to znamená, že z nějakého důvodu nemůžeš zasáhnout, třeba protože by tím v daný okamžik vzniklo ještě větší zlo).
Byl jsem ateista a vadilo mi totéž (také jsem tzv. "viděl rudě"). Měl jsem ale dost soudnosti, že když jsem chtěl konat dobro a tušil, že k tomu člověk potřebuje vědět, jak dobré a zlé rozlišovat, že jsem začal pátrat, zda na tomto světě existuje nějaká moudrost, jak dobré a zlé poznat a rozlišit, protože to někdy vůbec není jednoduché posoudit a člověk by mohl v dobrém úmyslu konat zlo.
Musel jsem proto zvažovat i alternativu, že by Bůh mohl existovat a mohl by být dobrý a já bych jen něčemu nemusel rozumět. (Církve a křesťanství jsem v té době považoval za historicky prokázané zlo).
A světe div se, Bůh se mnou začal komunikovat a nemusel jsem být v žádné církvi ani jsem nemusel znát nějakou velkou pravdu nebo na to mít návod. Prostě to udělal, protože to je v jeho moci.
Je to o tom, zda Bohu dovolíme, aby nám něco vysvětlil. Způsob zvolí u každého člověka dle situace.
Je zajímavé, že než aby se lidé postavili před Boha a řekli mu, že jestli existuje, tak ho chtějí soudit za to, co dovoluje a dovolili mu nějakou diskusi, tak ho prostě šmahem odsoudí, bez diskuse.
A potom dělají zcela elementární zlé věci, kterých by se mohli vyvarovat, kdyby
brali vážně Boží slovo (Bibli) a snažili se mu porozumět.
2/ "trpět za hříchy" -- to je dost zmatený pojem. Lidé, včetně věřících, často používají pojmy, kterým vůbec nerozumí, a potom takovým nejasným pojmům oponují, aniž by vlatně věděli, že nesmyslně oponují jinému nesmyslu.
Lidstvo trpí, protože žijeme v prokletém světě a sami jako lidé do toho světa zlo přidáváme. Jsme všichni zajatci zla, které nás ničí. Do zajetí nás uvedli Ti, kdo za nás na počátku zvolili vykašlat se na Boha a věřit tomu, že je Bůh zlý (a proto jim zlomyslně radil nejíst jablko poznání dobrého a zlého). Poznat zlo byla svobodná volba našich předků a my neseme následky: známe dobré a zlé. Chápeme, že zlo je zlé a z části chápeme, jak moc je zlé. Bůh by tomu musel zabránit tím, že by nedovolil svobodnou volbu a stvořil by nás jako roboty, nebo by nám musel znemožnit reálně zlo zvolit, což by byla tyranie.
Ano, Bůh nese odpovědnost, že stvořil svět, kde mohlo dojít k volbě a vzniku zla. A můžeme ho za to soudit. A on bude soudit nás podle našich činů.
Jediný, kdo "trpěl za hříchy" ostatních, byl Bůh sám, když se stal člověkem, aby to pro nás mohl udělat.
všichni ostatní trpíme "následkem" hříchů svých nebo ostatních. Třeba když někomu ublížíme, on v tu chvíli trpí následkem našeho hříchu.
Má Ti snad Adélinko Bůh odejmout schopnost mluvit, kdybys náhodou chtěla ukvapeně říci něco, co by jinému mohlo způsobit bolest v duši?
Má podle Tebe opravdu takto zasahovat do našeho světa, pokud existuje?
Nebo bys mu naopak dovolila, aby Tě ovlivňoval a vedl skrze svého Svatého Ducha, který je jemným rádcem a vede člověka k milosrdenství, k lásce a dobrým činům?
Kde kdo říká, že k lásce k druhým Boha nepotřebuje. Ano, k tomu, čemu samolibě říkáme láska Boha nepotřebujeme, a to mj. i protože nám dal schopnost milovat, stejně jako vidět a slyšet.
Otázkou jen bývá, jak moc jsme ochotni milovat, zejména třeba naše nepřátele.
-----
Svět je složitý a Boha odsoudit je jednoduché. Ostatně máme celý život na to, abychom si připravili argumenty na Boží soud. Celý život se můžeme rozhodovat, zda-li budeme žít podle své omezené moudrosti (často spíš pyšné hlouposti), nebo zda se budeme Boha na moudrost dotazovat.
---
Bůh samozřejmě každému dává možnost v něj nevěřit a vymyslet si jakoukoli jinou "víru" (že neexistuje, že je zlý, že je bezmocný, prostě cokoli) a třeba i u toho svého světonázoru "vidět rudě". Máme svobodu volby v tom smyslu, že se můžeme rozhodovat, jak budeme reagovat na situace, ve kterých se budeme nacházet. Vlastně ani ta reakce není přísliš svobodná, protože jsme dost omezeni tím, kým již jsme. Spíš niterně volíme, čím se necháme ovlivňovat ve smyslu působení na naše svědomí. Výsledkem je, že si nakonec nějaké věci oblíbíme a jiné zavrhneme.
Možnost volby skrze víru (čemu člověk chce věřit), aby tato volba byla skutečně možná a svobodná, je hlavním důvodem, proč Bůh dočasně dovoluje, to, co všichni známe - zlo.
Jednou to ale skončí, potom už nebude možnost volit. Potom bude mít každý to, co si zvolil. Někdo volí jen niterně bez hlubšího intelektuálního pochopení (a je velký rozdíl, zda pochopit pro indispozici nemůže nebo naopak nechce), jiný to bude mít teologicky odůvodněné (a třeba uvídí, že se pletl.) Každý na to má svůj krátký a často strastmi naplněný život, někdo ho má opravdu krátký a opravdu bolestný.
Ano, vesmír je plný nespravedlnosti a zla, ale je to následek odvrácení se od Boha. I prokletí zkázy na tomto světě leží v důsledku odvrácení se od Boha.
Každý může věřit, čemu chce. Já Vám radím, začněte se v dobrém s Bohem hádat, stylem: hele, jestli jsi, tak mi teda vysvětli... a dělejte to poctivě, dokud je čas. Pokud to neuděláte, je to také volba skrze víru.
Radím to jako bývalý ateista, který se s Bohem začal hádat a nechal se přesvědčit. Žádná církev mne nepřesvědčila. Byl to Bůh sám, a proto věřím, že existuje a věřím, že je dobrý. Prostě jsem mu dal šanci mne zachránit a on to udělal.
Dáte mu také šanci vás zachránit?
Odpovědět