Re: Britská kočka venku

Ahoj, záleží určitě na kočce jako takové. Získali jsme ročního papírového briťáka, v té době typický bytový gaučák povaleč, co se bál vyskočit i na židli. Během tří let působení u baráku je z něj normální kočka. Chodí ven i domů jak libo, často se stane, že v noci zůstane venku, je velmi tvrdohlavý a pokud nechce, sedí na zápraží a domů ho nedostaneme ani párem volů. Leze po zdech, skáče všude možně, válí se na vysokých skříních. Trvale venku bych ho ale asi přece jen nenechávala, kotě už vůbec ne, to spíš třeba v chodbě domu nebo tak, pokud ho nechcete mít úplně v bytě. Náš si taky zvykal hodně postupně. Ví, že tu pořád někdo je a venku zůstává o své vůli. Pokud se mimořádně stane, že jsme všichni chvíli pryč a venku ho necháme, umí nám to dát pěkně sežrat (třeba vyleze před barák, tam na nás čeká, to je o nervy, že ho někdo čmajzne, a když se vrátíme, uteče někam do háje na zahradu a just se s náma nebaví). Mazlivý moc není, britky prý obecně nejsou, nechce se nechat chovat, mazlí se jen když sám chce. Zezačátku se dětem vyhýbal, postupně si zvykl a je to u něj o náladě. Je schopen s nima v randálu vydržet v pokoji několik hodin, když se mu chce, když ne, sebere se a jde někam do klidu. A naopak. Je maximálně spokojený a my jsme rádi, že jsme mu dali možnost volby být venku, pokud chce.