Re: Školka

Ahoj holky,
konečně mám chvilku.
Moc se omlouvám,že píšu až teď, ale mám teď naprosto nabito a dřív nebyl moc čas.
Chtěla bych vám poděkovat za všechny reakce, rady, protože mi to opravdu pomohlo. Uviděla jsem náš vztah zase trochu z jiné perspektivy. Pomohlo mi to zamyslet se nad sebou, námi a mám pocit,že se to obrátilo k lepšímu.

Po té velké hádce (asi naše největší) jsme si druhý den promluvili, vše v klidu, i David byl úplně jiný a dost věcí se u nás změnilo. Víc mi pomáhá s Leinkou, sám od sebe se snaží, aby s ní byl třeba i trošku sám a ona s ním dokázala být sama bez toho,že by měla hysterák po mamince. Vím, že pro většinu je běžná situace, kdy je dítě s taťkou samo, ale u nás to bylo do nedávné doby nemožné. Lea brečela, zvracela, prosila, slibovala, že bude hodná,jako kdyby to mělo být za trest... Teď už je situace taková,že si ráda jde s taťkou vyčistit zuby, v klidu s ním do na bazéně do šatny se vysvléct a pak za mnou přijdou do vody, teď o víkendu s D. šla i zcela dobrovolně asi na 30min. procházku. Měla jsem z toho velkou radost a jsem ráda, že pochopil, jak by nás mohl ztratit, že by se měl i ve vztahu k Leuš víc snažit...

Co se týká spaní, tak jsme ukončili naše stěhování a zase spíme všichni tři v jedné místnosti. My spolu, Lea ve své posteli, pokud v noci kňourá,lehnu si na chvilku k ní a počkám než opět usne.David to zvládá lépe než asi sám čekal a po našem rozhovoru asi sám pochopil, jak sobecky se choval.
Bohužel se spaním má teď Lea dost velké problémy. Už jsme z toho byli zoufalí,dokonce jsem nasadila i homeopatika a mám pocit,že je to trochu lepší. Usnula nám kolem 20hod a pak třeba pět dní po sobě se co půl hodina budila s pláčem, řevem,usnula znovu a za 30min to samé. Trvalo to třeba do půlnoci, než konečně zabrala a usnula tvrdě. Tyhle problémy měla tak od léta, postupně se to zhoršovalo... Už jsme si ani neměli chuť pouštět filmy,začínat hrát nějakou hru nebo se dokonce protože jsme věděli, že za chvíli bude pláč. Když jsme se pak s D. znovu bavili o miminku, tak mi řekl,že i kvůli tomuto si zatím neumí představit,že bychom měli druhé dítě, což uznávám, protože i já už jsem byla kolikrát večer z toho tak špatná, že jsem nad Leuš brečela a netušila co s tím. Ze společných chvil mě a Davida nezbylo skoro nic. Tak jsem ráda, že se i toto lepší, i když pořád netuším, čím to může být.

Co se týká miminka, přestala jsem teď o tom mluvit. Davidovi dala jasně najevo, že druhé dítě opravdu moc chci, že si život bez něj nechci představovat a že bych sourozence, který by byl pořád s námi chtěla dopřát i Leince. Pak už jsme se o tom nebavili... Když jsme ale byli u našich a známí se ptali, kdy budeme mít druhé, tak dříve D. odpovídal, že žádné nebude, teď bez přemýšlení řekl, že ještě za nějaký čas... Nevím, možná to jen oddaluje, možná to jsou plané naděje... Uvidíme, jak vše bude. Přestala jsem se teď na druhé dítě upínat a začala se pouštět do nových věcí...

Od ledna vedu v našem MC hernu pro děti, kde si vždy říkáme nějaké básničky, pak vymýšlím různé aktivity a nakonec něco tvoříme. Moc mě to baví, naplňuje a už z toho přestávám být i nervozní a nejistá Pokud vyjde projekt, na kterém jsme celý prosinec se známou pilně pracovaly a už ho i podaly, povedeme v botanické zahradě zahradní kroužek pro děti ze školek a odpoledne pro maminky s dětmi. Na to se těším snadještě víc, protože budeme dělat motýlí záhony, komposty, hmyzí domečky, sázet, pěstovat, vyrábět domácí sýry, zkoušet chytat netopýry na světlo, spát v botance pod širákem atd. Dělaly bychom to i bez projektu, ale pokud vyjde, bude to v mnoha věcech lehčí, tak v to moc doufám.

Také uvažujeme o pořízení oveček ( k našim do Štítů, takže bychom tam častěji jezdili) a doma budu mít amadiny gouldové, tak snad se bude dařit i jejich chov.

Díky všem těmto aktivitám se cítím tak nějak naplněná, šťastná, užitečná,potřebná a moc mi to pomohlo. A je to i díky vám,takže moc děkuju!

Co se týká mě osobně, ráda bych tohle vše začala, užila si léto, jezdila co nejvíc na bruslích, kole, turistika, stanování a někdy začátkem léta se začala snažit o miminko, abych případné rizikové těhotenství měla především přes podzim a zimu.Jenže jen na mě nezáleží... Chci se k tématu miminko vrátit někdy na jaře a uvidíme co na to David. Zatím si kladu za úkol naučit Leuš dobře spát, naučit ji být s tatínkem a jinými lidmi a hlavně mít klidnou a silnou rodinu zatím ve třech ( se Štěpikem čtyřech) a doufat, že David pochopí a dopřeje nám mít větší rodinu.