Ahoj,
jsem ostuda, ani jsem se po celý týden neozvala. jste hodné, že na mě myslíte.
Kluci mají stále rýmu, Kuba k ránu hrozně kašle a zalyká se hlenama. Ale jinak dobrý, chodíme ven, Toník do školky, není to tak hnusné, jako celý podzim a zimu.
Manžel byl celý týden pryč, zítra se vrací. Začala se rozjíždět oprava stavby, celý týden tam byli dělníci, tak jsem je občas jela zkontrolovat. Ale s klukama se to nedá, i když byl Toník ve školce a Kubík náhodou usnul v autě. Pak jsem měla celé dopoledne zabité. Ale dle mého laického pohledu to klape dobře. Dnes jsem tam byla až večer, ať se kluci vyřádí a byla jsem mile překvapena, jak tam po sobě uklidili. Jednak nářadí a materiál, jednak zametená podlaha v patře
Školka - přihlásila jsem oba kluky do Třemošné (kousek odtamtud je Záluží, kde budeme bydlet, ale není tam ani školka ani škola, má to asi 300 obyvatel) a včera jsem přihlásila Honzu sem do Plzně. Toník bude mít nejspíš odklad. Já to tak cítím svým šestým smyslem, paní učitelka jim tento týden dělala test školní zralosti a podle něho je grafomotorika pod úrovní. Byl by tam ze psaní a kreslení, vybarvování... nešťastný a pozadu. A on je ten typ, že když mu něco nejde hned, tak ztrácí nervy, motivaci a vzteká se, zasekne se, křičí a svádí vinu na všechny okolo. Ale protože dělá ve vývoji pokroky, je velká šance, že se za rok zvedne ještě výš a do první třídy půjde sice v 7,5 letech, ale snad připravený a ochotný tam sedět. Teď tam vůbec nechce, že si tam děti nemůžou hrát.
![~t~](/g/s/20.gif)
Pak ale řeším druhé dilema, kam ty kluky dát, když se budeme NĚKDY na podzim stěhovat. Nekradši bych je nechala oba v Plzni, i když to znamená po zbytek roku jezdit sem a tam. Je to přes celou Plzeň, asi 15 km a bez dopravních zácp je to 25-30 minut cesty. Když se trefím do špičky (což ráno je
![~8~](/g/s/37.gif)
), tak to může trvat i 45-60 minut. Ale vymyslela jsem to chytře - ráno autem na kraj Plzně, hup do tramvaje a jedu z jedné konečné na druhou a jsem tu za 15 minut. Ale znamená to tahat tu dálku i Kubu a každý den, protože manžel to bude mít strašně z ruky a nemá přímé spojení mezi Zálužím, školkou a prací. On je proti a nemůžu ho přesvědčit. Školka v Třemošné má dobrou pověst, ale... kluci by se nedostali na hlavní budovu, kde jsou třídy rozdělené podle věku. Dali by je do staré školky, kde je jedna smíšená třída. A oni nemůžou být celý den spolu, to vidím, když jsou nemocní nebo jsou prázdniny. Navíc tam bude 28 dětí a Toníkovi se jako předkolákovi už nikdo věnovat nebude, může i stagnovat nebo jít dolů. Navíc těžce prožívá jakékoli změny a se stěhováním, novou školkou, jinou učitelkou a dětmi by toho bylo moc najednou. Tak by bylo dobré mu nechat aspoň jednu jistotu. DAlší rok už bude "doma" v Záluží, tak přijde změna v podobě školy.
Do Třemošné už jsou oba přijati a v Plzni ještě nevím, jestli mi Honzu přijmou. Ale snad bude mít dost bodů na přijetí.
Omouvám se, že jsem Vás zahltila mými starostmi a tím, co řeším. Jsem teď trochu pod tlakem, protože obě ředitelky mě tlačí, abych se vyjádřila, kam dám kluky. Manžel nemohl skousnout odklad a teď ještě možnost dojíždění do Plzně. Naopak učitelka, paní psycholožka i kamarádka učitelka mi dávají za pravdu. A teď babo raď, vše má svoje pro a proti a nic nebude ideální.
Do toho nás ždímal právník a nic nevyřešil, kluci jsou spolu na zabití a já jsem za ten týden úplně hotová. Nic se mi nedařilo, je tu bordel a já už ani nemám sílu to uklidit, řvala jsem po nich, mluvila sprostě, že se mi z toho chce brečet.
Ale zítra jedeme do Prahy ke švagrové. Ta sice nebude doma, ale budou tam děti a babička s dědou, tak jsem se pozvala na oběd a babička se těší
![~:-D](/g/s/1.gif)
A pak buď pojedeme pro manžela, nebo se někam kouknout po Praze a manžel zkusí sehnat pro sebe odvoz a setkáme se v Praze.