Re: Byly jste někdy v situaci, kdy jste myslely na sebevraždu?

jj, je to tak, ale každý má pro dítě svou roli, v jeho životě je nenahraditelný

a nemysli si, že vztah k dítěti vznikne tím, že dítě přijde do domu, to platí snad o některých narozených mimincích, ale o dětech přijatých ne, ten vztah se vytváří a to trvá různě dlouho

nová maminka může mít ráda tatínka, ale to neznamená, že bdue milovat i jeho dítě
a taky to asi nebude hned, teda myslím tu novou maminku, takže potrvá třeba rok, dva, pět let, než se najde nová maminka, kdo ji v té době zastoupí? ta prázdnota tam bude, nemůže ji nic a nikdo nahradit, může ji malinko zmenšit, ale ne nahradit

navíc ti odstatní můžou mít dítě seberadši, i o ni prožívají smutek a nemají kapacitu na chlácholení dítěte, a ono musí nějak přežit, zatvrdit se, zavřít se do sebe, propadnout depresi? co udělá zrovna to tvoje?
ono se to nemusí ani projevit hend, ale třeba za pár let, půlroční dítě sice neyopadá, že by mu něco chybělo, ale i ono to vnímá, a projevit se to může ve školním věku, v pubertě, v dospělosti

to dítě by bylo poškozený napořád, bez ohledu na to, kolik mu bylo roků a kolik lidí bylo komlem něho