Proč je nekorektní nazývat věci /činy/ pravými jmény?

Omlouvám se předem, vkládám sem část blogu Jitky Přikrylové, myslím, že je v něm tolik pravdy, přesně tolik, kolik je politicky nekorektní, ne-li přímo xenofobní říkat či psát!

Nejsou všichni zlí. Nejsou všichni teroristé. Nejsou všichni hloupí, negramotní a zákeřní. Ale pro Kristovy rány, pojďme se otevřeně bavit o tom, jací jsou. Přestaňte nám je idealizovat a ona sama odpadne i jejich démonizace. Přestaňte jim ustupovat ve věcích Vánoc, masopustu, alkoholu, vepřového, psů... Oni to nepotřebují, oni to jen chtějí. Zkoušejí, kam ve své tupé politické korektnosti zajdeme. Přijměme jako reálnou hrozbu terorismu. A jak to pojmenujeme, pojďme tomu čelit.

Přestaňte se jimi nechat využívat. Nechte je, ať si v migrantských táborech sami vaří, uklízejí, zorganizují nějakou zábavu. Oni to zvládnou. Budou muset. Jen jim k tomu laskavě poskytněme prostředky. Ale odmítám jim ve jménu humanity a křesťanství utírat i zadek. Chcete, aby se začlenili? Chcete, aby nás respektovali? Tak, zatraceně, chovejte se, jako že si jejich respekt zasloužíme. V jejich očích musíme být pěkně směšní tajtrlici, když se pohoršují nad oblečením, které není nové a nad jídlem, které jim nešmakuje. Oni tím dávají najevo, že mají na výběr, přijmout naši pomoc nebo ne. Jak může být tak politicky nekorektní říct, že my máme na výběr pomoci nebo ne.

Jedna věc ale v Evropě nikdy fungovat nebude. V USA nebo v Austrálii můžeme stavět i na jakési rovnosti proto, že všichni jsou tu tak trochu přivandrovalci. Čerství nebo třeba první, druhá generace. Dokonce i po sto letech tady lidé vnímají své kořeny odkud přišli. To, co tu mají, pro co lidé přicházejí, to tu společně vybudovali a čeká se, že kdo přijde, se stejně tak zapojí a bude budovat.

Evropa je jiná. Je to tady naše, my jsme si vybudovali blahobyt, kulturu, demokracii. Nikdo nemá právo přijít a dožadovat se svého dílu. Nejde se sem táhnout přes spousty území a tady jen brát, stávkovat, demonstrativně hladovět. Oni nemají právo žádat a my nemáme povinnost dávat.

Protože až poté, co si tuhle primární věc vyjasníme, můžeme se demokraticky a otevřeně pobavit o tom, co pro ně udělat chceme. Ale má to být naše volba. A ta volba může také znít NE. Smiřte se s tím. A čím déle a razantněji budete prosazovat tuhle impotentní politickou korektnost, o to víc si zasloužíte, abychom si to své NE i prosadili.