Andělské karty

Ráda bych se s vámi podělila o nedávný zážitek a také bych byla ráda za vaše názory. Nikdy jsem se nezabývala ezoterikou, duchovnem, či jak to nazvat. Určitě nejsem zapřísáhlý skeptik, co vše stroze odmítá a zavrhuje, na druhou stranu jsem nikdy neměla důvod věřit v něco nadpřirozeného...prostě touto oblastí jsem se nikdy nezabývala, neměla jsem potřebu. Shodou více okolností jsem se minulý týden dostala ke kartářce, která pracuje s "andělskými kartami". Nebylo to plánované, spíš jsem se obětovala jít za někoho, kdo jít nemohl a bylo mu trapné v den objednání sezení zrušit, protože paní má dlouhé, několikaměsíční čekací lhůty. Došla jsem tam, aniž bych věděla, co mě vlastně čeká...přesně jsem ani nevěděla, s čím vlastně pracuje. Neměla jsem připravené žádné téma...problém...co bych s ní chtěla řešit, prostě jen náhoda a trocha zvědavosti. Paní používala nějaké karty, snad "andělské" a kyvadélko. Chvílemi se mi dívala do očí, chvílemi bylo vidět, že pohled jakoby rozostřuje a dívá se jakoby skrze mě. Vyvodila jsem si z toho, že asi pozoruje moji auru. Z těch jejich metod jsem nebyla moc moudrá, jakoby používala více metod dohromady.

Když jsem v rychlosti zapřemýšlela, co s ní vlastně budu řešit, že žádný problém nemám, tak mě napadlo, že mám vlastně vleklý zdravotní problém, který sice není život ohrožující, ale prudí mě od jednoho okamžiku už 4 roky. Tak jsem se jí zeptala na toto - jak vidí můj zdravotní problém. Nic víc jsem neřekla...nespecifikovala, co je to za problém, v jaké oblasti, jak dlouho, nic. Paní se zase podívala skrze mě, a řekla mi, že se na mě přichytil duch zemřelého člověka, který nepřešel, a potřebuje ze mě čerpat energii, prý se to v tomto místě může projevit jako bolest nebo nemoc. Když jsem se zeptala, kde tedy toho "ducha" vidí, tak mi řekla přesně tu oblast, kde cítím bolest téměř každodenní. Po chvilce mi řekla, že ducha odeslala pryč, že jeho odcházení může trvat několik dnů.

Musím přiznat, že jsem se tomu v duchu smála, protože jsem asi blíže k tomu skepticismu...možná bych to úplně z hlavy vypustila, ani jsem o tom doma pak moc nepřemýšlela. Druhý den ráno, kdy jsem se líčila u zrcadla a na kartářku to ráno ani nepomyslela, jsem si najednou uvědomila, že mě velice hřeje to místo, kde mám zdravotní problém. Hned jsem si samozřejmě na kartářku vzpomněla. Hned jsem také shodila ze sebe župan, abych měla jistotu, že mě nehřeje textilie. Ten intenzivní pocit hřání jsem měla celý den. Když jsem se to snažila popsat manželovi, jaký to byl pocit, tak jsem to přirovnala k tomu, když si třeba namožený sval natřete masážní hřejivým gelem. Popravdě už jsem z toho byla navečer trochu nervozní...opravdu se mi to nezdálo, to hřání (ale ne pálení) bylo příjemné a dost intenzivní. Druhý den už se to neopakovalo.

Co ale pokládám za nejdůležitější? Od toho dne zmizela moje do té doby každodenní bolest. Nerozumím tomu. Žila jsem s tou bolestí 4 roky a teď týden jsem úplně bez bolesti.
Je možné, že jsem si vše jen silou své vlastní mysli přivolala, i když jsem tomu od počátku nevěřila a spíš jsem se tomu smála? Jaký máte na to názor? Co si o tom myslíte?