Re: Vývojová dysfázie - jak se u vás vyvíjela dál?

Czeperko, u nás je ta emoční labilita také, navíc je hodně úzkostný, takže jakákoli nová situace, noví lidé, zážitky apod. pro něj vždycky znamenala velký stres, kvůli kterému si kolikrát tu akci nakonec vůbec neužil...postupem času se to s věkem lepší, ale ani teď, skoro v 8 letech to není úplně ideální, že by třeba oslovil cizí děti na hřišti, nebo něco sám inicioval, to pořád nehrozí, ale už jim aspoň odpoví, když na něj promluví, dřív se jen zmateně koukal na mě a dával se na ústup, jako menší se hned rozbrečel....ale letos už dal v pohodě školu v přírodě, byl poprvé na víc dní mimo domov a zvládl to prý úžasně