Dobové záznamy z obecní kroniky II.

Mám chvilku čas, tak pro ty z vás, kdo to rádi čtou, tu mám další citaci z obecní kroniky.
Obec Mileč u Nepomuku, kronikář byl ročník 1874, rolník, absolvoval místní dvoutřídku. Opsáno doslovně.

Státní bankrot 1811

Dle vypravování mého děda Tomáše Ceplechy prodal před státním bankrotem který nastal v roce 1811, jakýsi Valenta starou hospodu v č. 8 a po bankrotu koupil za znehodnocené pak peníze pouze chalupu č. 15 na Chabrově.

1914 - Válka světová

26. července 1914 vypukla po atentátu Sarajevském světová válka. Z naší obce narukovalo hned z počátku 12 mužů. Pláče a nářku bylo mnoho, každý odcházel z domova jen pod tlakem nevyhnutelnosti a nerad bojovati za proklínané Rakousko, ale všeobecně se věřilo, že válka brzy skončí. Čím více se válka protahovala, tím větší byla bída, vzláště ve městech, odkud chodily vzláště ženy do vesnic často velmi vzdálených nakupovati potraviny. Také naše obec byla cílem četných těchto chudáků a typické figury s baťohy na zádech byly záhy všedním zjevem.
Ale ani u nás nebylo v mnohém ohledu lépe.
Během války narukovalo dalších 26 občanů a tento citelný úbytek pracovní síly musely s napětím všech sil nahraditi ženy a nedospělé děti. Záhy docházely smutné zprávy o raněných a padlých z obce naší i z okolí. Z naší obce padli ve válce světové tito: Václav Košan č. 40, Josef Ceplecha č. 27 a Václav Auersperger syn řídícího učitele. Raněni byli: Emanuel Ježek č. 4, Jan Kovář č. 12, Martin Ceplecha č. 24, Emanuel Ceplecha č. 30, a František Král č. 17. Vážně nemocen malarií vrátil se rolník Jan Ježek.

1918 – Převrat

Zpráva o převratu přišla do Milče 28. října dopoledne a nastalo ihned všeobecné nadšení. Mnoho občanů vypravilo se hned do Nepomuka, aby dílem zůčastnili se tam všeobecné radosti, dílem aby získali brzy dalších zpráv.
Následky hrozné války cítíme však až do dnes. Drahota dostoupila ohromné výše. Pro věčnou památku stůjtež zde ceny nejobyčejnějších životních potřeb z této doby.
Stála:
Košile 70 Kor.
Klobouk 150 Kor.
Boty 500 Kor.
1 m kanafasu 60 Kor.
1 m3 dříví 60 Kor.
100 kg pšenice 400 Kor.
100 kg žita 380 Kor.
100 kg bramborů 170 Kor.
100 kg uhlí 40 Kor.
1 kg mouky 14 Kor.
1 kg masa 50 Kor.
1 kg podsvinčete 50 Kor.
Kráva 15 000 Kor.
Kůň 30 000 Kor.
Nový vůz 3 600 Kor.
Lékař do Mileč 30 Kor.
Porodní bábě 200 Kor.
Od semletí 100 kg obilí 22 Kor.
Za rakev 200 Kor.
Mzda služky 1500 – 2000 Kor.
Mzda čeledína 3 000 Kor.
1 litr piva 4 Kor.
1 litr mléka 4 Kor.

1925

Podivná zima. V lednu a únoru žádný sníh.
Za to březen začal přeháňkami které vyvrcholily 16. března. Ten den bylo tolik sněhu že soused Nerad vozil hnůj na pole na saních za dobře umrzlé sanice.
Na „Škalným vrchu“ jest závějí že jest nutno prohazovati.

1927

Roku minulého z jara dovezen byl do Milče příslušný Petr Havlík člověk chudý stížený po jedné straně mrtvicí. Ubytován byl z kraje u Kozáků a pak u Martina Ceplechy kováře.
Vida toto jednání a zacházení s chudým bývalý majitel živnosti Zdrchaných a potomní hostinský v Milči Josef Kovář, člověk zlenošilý, nalehl na obec za pomoci okresní správní komise domáhal se ubytování a jiných ještě věcí.
Následkem toho usneslo se zastupitelstvo zakoupiti od Josefa Prýmase domek č. p. 20 na Chabrově za 18 250 Kč kterážto koupě uskutečněna byla smlouvou notářskou. Do domku toho nastěhuje obec všechny své chudé Petra Havlíka, Josefa Kováře, Františka Košana, Kateřinu Jonákovou, Annu Zahradníkovou a manžele Antonína a Kateřinu Křehkých.

1928

Hnedle bude možno říci, že máme stát né republikánský ani demokratický ale byrokratický. Začalo se trháním titulů, a dnes, když nemáme šlechty, říká se každé usmolené běhně milostpaní, a ten kdo má maturitu, třeba v hlavě nic a v kapse také nic, třeba vedl život bohapustý a nemravný přece jest nadčlověk. Neutěšené to poměry.

1931

Každý se vymlouvá na krisi na nezaměstnanost a když si jej jednáš na práci – nechce – vždyť takhle béře bez práce denně víc.
To se děje v malém dole, a ve velkém pohlaváři se tahají o miliony.