Rovnátka - rozedřené dásně a jazyk
Plnou vahou na nás dopadl Damoklův meč v podobě rovnátek pro 12 letou dceru. Zatím má nasazené toliko první dva kroužky na zubech vzadu nahoře, čili naprosté minimum železa na to, že bude mít osazenou celou pusu (má předkus). A už teď mi připadá naprosto nereálné, že s tím dokáže 3 roky žít. Že to ty první dva dny po nasazení bolelo, mě nepřekvapilo, to si holt musí sednout a skutečně už je to výrazně lepší, ale ono ji to hlavně řeže do dásní a odírá jí to jazyk. Nahnala jsem ji znovu na ortodoncii, ať se doktorka podívá, jestli je to skutečně dobře nasazené, jestli ty kroužky třeba nejsou větší, než by potřebovala. Ale koukla se a vypakovala ji s tím, že na to si holt musí zvyknout.
Jsem z toho hodně rozpačitá a nevím, jestli jsem se na to neměla radši vykašlat, představa, že bude mít tři roky rozedřené dásně a jazyk se mi fakt nezamlouvá. Setkal jste se někdo u svých dětí s něčím podobným? Nepřišel jste někdo na nějakou vychytávku jak si pomoct, urychlit hojení nebo tak něco? Znáte někoho, kdo pod tíhou potíží od záměru absolvovat léčbu raději odstoupil a na celý slavný předkus se vykašlal? Já to vážně zvažuju.
Odpovědět