Re: Jak mluvíte s dětmi o holocaustu a válečných zločinech?

Mluvila bych o tom přiměřeně k věku dítěte, ale mluvila. Když čtyřleté dítě uvidí v televizi záběry vychrtlých lidí z koncentračního tábora a zeptá se, co to je (nebo i když se nezeptá), řeknu, že zlí lidé jim ubližovali, ale už je to pryč.

Sestra mé babičky říkala: "V přítomnosti dítěte mluv tak, aby všemu rozumělo nebo nemluv vůbec. Jinak se potom můžeš hodně divit."
Stručně bych vysvětlila, že fašisté chtěli ovládnout svět, nepřáli, aby určití lidé existovali a co pro to dělali. Myslím, že není potřeba popisovat, co všechno prováděl doktor Mengele, ale je dobré říct, že prováděl pokusy na lidech.

Jednou jsem slyšela, jak asi šestiletý chlapec řekl své asi osmileté sestře: "Když nepřijdeš včas, bude Auschwitz." Potutelně se při tom usmíval. Ona řekla: "Nech si toho!"
Když se pak oba včas vrátili, řekl chlapec matce: "Já jsem jí řekl, že když nepřijde včas, bude Auschwitz." Matka řekla: "Ano, správně, Auschwitz." Vypadala jako pyšná matka hrdá na to, jak chytrého má syna.
Takže co? Je z toho cítit, že všichni věděli, že jde o nadsázku. Ale proboha....!
Něco tak nepřiměřeného, nesrovnatelného, nevkusného.....

Osobně bych si myslela, že není nutno místa těch koncentračních táborů navštívit. Sama jsem nikde nebyla. Možná někdo musí.