Re: Bolí to, když jsem na dně

karmo, ty myslíš, že si vybíráš, že máš svobodnou volbu, ale vybírá si podvědomí s jeho programy a strachy a očekáváními - a většinou trefí přesně!
Kdyby to někdy nebylo k pláči, je to legrační.

V tom je opravdu jediná rada - nehledat si partnera ihned po rozchodu, ale trošku právě si něco uvědomit, aby člověk některé věci, které jsou, v sobě poupravil...v těch postojích a starých programech a tak.
I když u tebe - neopouštíš ty jeho, ale "opouští" on tebe....tady je asi dobré vyčkat, jak se to vyvine, protože možná tě ta řeka života snaží zbavit někoho, kdo už k tobě nepatří...protože má pro tebe připravené jiné a krásnější věci.
Prostě jakoby od tebe v tuto chvíli odpadávalo něco, co už se k tobě nechodí (i když uvidíš, jak se to vyvine, scénářů je fakt víc).
Je to něco, co ti nechce ublížit...ale ztráty toho, na co jsme si zvykli, samozřejmě hrozně bolí.

Škoda, že se na to všechno člověk neumí podívat zezhora v celé šířce a s odstupem, možná by ses spíš než k truchlení posunula k neuvěřitelnému těšení se na to, co přichází... .
Protože někdy to nové (v různém slova smyslu) nemůže přijít před tím, než nás opustí to staré a přežité.