Re: Jsem na dně a nevím jak dál ...

Je mi to moc lito, smutny pribeh.
Par paru, co proslo adopci znam. U nekterych me to dokonce az prekvapilo, ze prosli. Ale kazdopadne prosli. Bud jste narazili na nekoh o hodne moc prisneho a akuratniho nebo je k tomu momentalne nejaky duvod.
Taky z tveho prispevku citim hodne smtku a vnitrni nepohody zivotniho zklamani a jakesi krivdy... Coz samozrejme neni v takovem pripade nic necekaneho, ale urcite bych zauvazovala o pravidelne navsteve psychologa.ty i manzel. Nekdo nezaujaty vam muze urcite oomoci se dat dohromady a zabojovat. Nebo vam alespon uplne otevrene a nezaujate povedet jak vas nezaujate vnima. A co je ten skutecny duvod neuspechu. Protoze to co pises,ze jste uvedli,uvedlo i dost mych znamych a urcite to nebyl duvod pro vyrazeni ze schvalovaciho procesu....