Re: Číhošťský zázrak

Libiku, jenom stručně, protože nechci plevelit tuto diskusi, pan farář Toufar si to nezaslouží:

myslím, že to že věřící považuješ za lepší a etičtější lidi říkáš téměř explicitně, dokonce kladeš rovnítko mezi víru a etiku dle mého názoru je to míchání jablek s hruškama, sama víra nijak nezaručuje ani to, že se budeš chovat eticky, ani že nebudeš. V naší historii byly doby, kdy byli věřící všichni, a nemám pocit, že by taková třicetiletá válka nebo náboženské spory ve Francii i jinde byly nějaké super etické období.

Pokud jde o moje postoje na Rodině, nemohu za to, že je nechápeš - prakticky nic z toho, co tady vyjmenováváš, netvrdím, akorát všecky ty věci chci dělat tehdy, kdy chci JÁ (nebo když já uznám, že je to potřeba), ne aby mě k tomu citovým vydíráním dotlačil někdo jiný. Neřekla jsem třeba nikdy, že si nikoho nezvu domů , naopak mám návštěvy velmi ráda, ale považuji za logické, že si je zvu v momentě, kdy se to JIM i MNĚ hodí, nikoli v době kdy se to hodí pouze jim a ne mně. Stejně tak si osobuju právo dávat tehdy, kdy se mi chce a tolik, kolik se mi chce a ne jen proto, že někdo přijde a natáhne ruku.

Nijak z toho nevyplývá, kolik toho dávaného je (může toho být hodně i málo), a vsadím se, že to většina lidí nemá jinak (protože pokud se po nich chce, aby dali něco, co dát nechtějí, případně na ně někdo za tím účelem manipulativně působí, tak to nesou velmi nelibě a ventilují to i tady). Já to akorát říkám na rovinu, u čehož má řada lidí pocit, že se to nemá, takže se uchylujou k různejm pasivně agresivním taktikám a pak maj z toho špatnej pocit, místo aby řekli jasný NE, když se jim to nehodí, a jasný JO, když ano (což má ten plus, že si pak druhá strana je jistá, že JO znamená opravdu JO a ne "nechce se mi, ale nevím, jak to odmítnout" a že nebude v sobě střádat negativní pocity vůči tomu žadateli).

A za další si myslím, že křesťan i ateista (vy to máte dokonce výslovně v "popisu práce", ale od nás si myslím, že je to čirá slušnost) by se měl starat hlavně o to, co dělá on, a nešilhat do talíře sousedovi, jestli něco dává a jestli toho náhodou není málo, a hlavně se chovat sami podle zásad, které považují za správné (a tady nejsem vůbec na pochybách, že Ty to děláš, považuji Tě za jednoho z nejférovějších lidí tady na Rodině, jsem-li to schopna takto na dálku odhadnout ) a nesledovat tolik zkaženost ostatního světa (se kterou to IMHO vůbec není tak hrozný, aspoň tady u nás).