Re: Couvání a spol.

Jo, couvání taky zrovna nemiluju (delší úsek rovně mezi auty, kde je to těsné) a přiznám se, že parkovat podélně je pro mě problém (pokud tam musím zacouvávat) - teoreticky vše ovládám, ale prakticky se to obvykle nepovede (pokud neradí manžel).No a ježdění potmě mimo osvětlení či dálnici je taky problém, mě moc slňují protijedoucí auta, nevím, jestli to dělají brýle....

Já věřím, že tohle je prostě leckdy dané. Zatímco já obecně jsem výrazně lepší řidič, mám lepší reflexy, nepanikařím, mám lepší odhad u ejdoucích aut tak manžel naopak sotva sedl za volant, tak bezchybně parkoval a ježdění potmě mu taky nedělá problém. přitom reflexy má pomalejší a je za volantem obecně víc ustrašený a na jedoucí auta má odhad horší. Takže já vždycky říkám, že se ideálně doplňujeme :) V obtížnějších podmínkách obvykle řídím já (s výjimkou té tmy), on pak případně zaparkuje :D