9.3.2018 21:22:42 Mariana +2
Re: Únik stolice u prvňáka
Ano mám zkušenost. Zhruba v tomto věku, předškolák až prvák to bylo nejintenzivnější. Zácpa. Moc dobře chápu jaký je to problém.
U syna jsem přesvědčena že asi je tam částečně nějaká anomálie ve střevě, nějaké rozšíření střeva, a prostě "to" necítí tehdy kdy by měl, no pak se zašpuntuje a bolí to. A z druhé části je to psychické, a vlastně začarovaný kruh.
A byla to fakt hrůza, nemohl se vykakat, a pak když jo tak to co z něj vyšlo ... no prostě pokaždé ucpaný záchod. Spotřeba "krtka" byla u nás enormní.
Ten Forlax nezabírá ? Nám pomohl, i když částečně i to mohl být vliv "placebo" efektu, kdy syn věděl že je to prášek "na kakání". Ale on je Forlax spíš na ten dlouhodobější efekt, musí se vybrat jako "kůra", ve velmi akutním stádiu už to nepomůže, to už musíte dostat ven.
Byla jsem kde všude. Na gastru mi nepomohli vůbec, jen vyloučili nemoci jako celiakie apod. Ale chápu že je tam potřeba začít, aby se udělaly testy, některé nemoci/alergie mohou mít tyto projevy.
Nevím odkud jste, my byli na doporučení u primáře chirurgie brněnské dětské nemocnice, což je prý jeden z nejlepších odborníků v okolí na tento problém. Přiznávám že původně jsem byla s poměrně rychlým závěrem a doporučením pana doktora zklamaná - doporučil dávat klystýr a jít k psychologovi. Jenže čas ukázal že měl pravdu.
Psychické to z velké části podle mně opravdu bylo, ta část která je fyzická - myslím že je lepší pokusit se to zvládnout jinak než nechat mu to v těch místech "rozoperovat", to jsem nechtěla, nebo jen v tom nejzažším případě. Psychický blok by operace v těchto místech jen zhoršila.
A klystýry nakonec opravdu pomohly. Střevo se vyčistilo, postupně stáhlo. Je teda hrůza dělat to děcku, ale prostě musí to nějak ven, že. Už nevím jak dlouho ta "kůra" trvala, snad i pár měsíců, cca obden. Ale prostě "nastartovalo" to znovu ten proces vyprazdňování jak by měl být.
Syn to podle mně pořád "necítí" tak jak je běžné, ale už si to dokáže hlídat. Musí jít na velkou prostě vědomě, nelze čekat až se mu chce (protože mu se "nechce"). A hlavně odblokoval se ten psychický blok. Musíme to sice stále hlídat, má kalendář vylepený na záchodě kde musí dělat značku, abych měla přehled a včas ho poslala.
Plus nám tedy tehdy asi pomáhal hodně ten Forlax, aby se zas nezašpuntoval.
Nevěřila jsem tehdy vůbec že to až tak pomůže, jelikož jsme předtím zkusili snad všechno, ale od té klystýrové "kůry" ty problémy úplně vymizely, úniky zcela, ty už se nevrátily. Jen párkrát ještě recidiva té objemnější stolice, což opět zintenzivním hlídáním dodržování kalendáře.
Já to tehdy zkusila už spíš ze zoufalství jako poslední možnost, než by asi musel na nějaké operativní řešení, protože to fakt nebylo možný tak dál a nic nepomáhalo. Vyrobila jsem na to takové praktické "udělátko", takže ta procedura byla jakž takž snesitelná a aplikovatelná.
Kdo nezažil, ten si těžko představí co je to za problém. Syn taky nikam nemohl. No ale především to svědí, dráždí, bolí, škrábe se, smrdí to. No jen si vzpomenu co jsme si s tím zažili, mám osypky.
Každopádně přeju ať se podaří zdárně vyřešit.
Odpovědět