Re: Měnová reforma

Jak píšeš, Analfabeto, zemědělství je jen část problémů venkova.

Ale problémy, který popisuješ, podle mě prameněj v tom centralizovaným hospodářství za socialismu. Spoustu družstev krachlo, protože vedení se neorientovalo v novejch podmínkách. Uměli využívat známosti a systém služba-protislužba, ale trh byl pro ně cizí prostředí. Vypěstovat uměli, to jo, neuměli ale prodat. Ale nemohli za to často sami, problém byl i v tom, že u nás byla živočišná výroba často třístupňová: nejdřív JZD a státní státky, ty dodávaly masokombinátům, který porážely a zpracovávaly maso, a ty zase dodávaly surovinu finálním výrobcům potravin (vlastně pak byl eště čtvrtej stupeň - celostátní moloch Restaurace a jídely). Navíc to byly často velký podniky, problémy jednoho strhly spoustu navázanejch. Transformace na to bohužel nebrala moc ohled, organizovanej odbyt se na začátku 90. let dost zadrh. To byla jedna z hlavních příčin poklesu stavů dobytka, nikdo ho vybíjet nenařizoval. Kdeco bylo dřív dotovaný, hovězí taky, to přestalo, hovězí zdražilo a lidi ho přestali kupovat, naopak o to víc se začalo jíst kuřecí. To bylo snazší vypěstovat a snáz se snášely výkyvy v odbytu, kuře vyženeš rychle, jatečního bejčka za dva roky.

Jenže to prostě vychází z toho, že potravinářství vybudovali komunisti jako umělej, nepřirozenej systém, protože z ideologickejch důvodů chtěli, aby bylo maximálně postátněný a centrálně řízený. V zemích okolo nás máš třeba docela častý, že v jednom a tom samým podniku se dobytek chová, poráží i zpracovává se maso. U nás to pomalounku začalo tak před patnácti lety? Jinak co mám možnosti vidět kolem sebe, zbylý društva se v živočisný věnujou víc prasečákům a slepičárnám, pokud někde vidíš pastevní chov, jsou to soukromníci. A některý z nich sou restituenti, co se na půdu vrátili z města a sou to velmi dobrý hospodáři. Ze zemědělství naopak uteklo spoustu lidí v 90. letech. V družstvech bylo pořád dost lidí, který kvůli se kádrovejm profilům nemohli předtím věnovat, čemu chtěli, a taky spousta lidí vycítilo nový příležitosti. Spousta ženskejch z društev utekla, na menších vsích to bejvalo často tak, že ženská mohla a) do društva, b) dělat zdravotní sestru, na to stačila střední, c) dělat učitelku, na to už byla vysoká a to už každá rodina zařídit nemohla nebo nezařídila. Příležitosti pro ženský z venkova se dočasně v 90. rozšířily, ale nebyly na vsi, byly ve městech.

A když srovnáváš 50. a 90. léta, prosím tě, fakt znáš případy, že někoho ze zemědělství po listopadu vyhodili a nesměl se mu věnovat?