Re: Komunikace s nemocným dítětem

ach, nedokážu to prostě posoudit. nestalo se mi, že by mě někdo chtěl přidržet u zubaře na jeho křesle, ačkoliv bych to v podstatě potřebovala i dnes, v dětství a mládí jsem měla zuby nedotčené. Dnes bych to přidržení potřebovala, ale protože jsem dospělá, musím se přidržet sama. V dětství si to nedovedu představit, spíš proto, že jsem vždy všechny zákroky absolvovala bez rodičů, jen za přítomnosti zdravotníků a jako "velká holka " se přidržela vždy nějakou zázračnou vůli shora sama sebe proti své vůli i v případě fakt nepříjemných zákroků.
a tak tedy nevím, zda je pro dítě prospěšnější, když se donutí samo, nebo když ho pohodlněji přidrží někdo dospělý ( předpokládám, že je to tedy potřeba, pokud se i se svým strachem jako já přesto podvolí bez nutnosti přidržení, je to jiná věc )
Přiznám se, že by asi pro mě bývalo příjemnější, když by mě přidržel někdo zvenčí, než když jsem se musela celá vybejkovaná donutit držet sama, ale to už záleží na osobnosti každého asi.