Re: Dynamika dějin je neúprosná i na Rodině

"kdy naposledy jsi tady na Rodině byla prostě jenom za sebe, za ženu, manželku, matku, kamarádku"

To je právě to "vtipné". Dokud jsem tu měla kamarádky, ty opravdové, z reálu, tak tu každý druhý prohlašoval, jak je tu virtuální svět a že nemá cenu to tu prožívat. Takže za kamarádku tu už tak nějak není s kým být, jsou pryč, odešly.

Za matku? Naposledy před pár týdny, kdy došla řeč na to, že někteří mladí ztratili kvůli zavřeným školám motivaci studovat. Skončilo to tím, že moje dcera by určitě skončila i bez covidu, že určitě neměla o daný obor zájem a nestačila na to.
Bylo to po dlouhé době, protože předchozí zkušenosti také nebyly pro mě zrovna příjemné, snažím se svoje soukromí už tolik neventilovat.

Za ženu? Já? Nikdy.

No a manželství, to už tuplem tady ne.

Bývala jsem tu třeba i za rodiče domškoláka, rodiče dvojčat, rodiče více než 3 dětí, chodila do Porodu na poli, Soví diskuze, na Nervní matky...všechno šlo do háje a nemyslím, že za to můžu.

Moje profese je jediné, co mi tu zbylo. Navíc mě to baví a svou šíří mě to asi nikdy nebude nudit. S kolegy v práci si člověk nic z toho neužije, ono jaksi není kdy. Učitelování je poměrně osamělé povolání, na nějaké povídání tam není prostor. Na konkrétní profesní záležitosti se svolávají schůzky a jednání, jinak se lidé většinou jen míjí, a to i v té reálné sborovně. Pokecat s někým jen tak a navíc o práci? Nikdo nemá čas a většinou ani chuť. No a získat zkušenosti odjinud? Dá se na letních školách, kdy někdy bývá čas mimo výuku, ale jinak je člověk izolovaný v tom svém "domečku" a nemá jak se dostat jinam třeba na výměnu zkušeností. Právě v tom bylo kouzlo toho setkání učitelek tady, každá odjinud, tolik stejných věcí se dělá tolika různými způsoby...nebo při pochybnostech naopak ujištění, že i jinde se to dělá podobně. A pohled rodičů na totéž taky nebyl od věci, dost mi to pomáhalo, když jsem někdy o sobě začala pochybovat, protože norma byla jinde. Rozšiřovalo to obzory a dávalo to do ruky argumenty, když chtěl člověk zkusit něco změnit.

A už to tu zase zaneřáďuju učitelským svinstvem, tak pardon.

Jo a ještě "za sebe". Tohle jsem já. Nikdy jsem si tu na nic nehrála. Mám sice i jiné zájmy, ale ty tady těžko uplatnit, většina z nich tu už mnohokrát byla odsouzena coby pokleslé a nehodné pozornosti dospělé ženy.