Re: Valka

Simeono,
já jsem prožila dětství v hrůze, že nás napadnou zlí imperialisti - protože ve škole jela masírka, běhali jsme po Krčáku v igelitových pytlíkách a tak... pomohlo mi až uvědomění si, že i za té války lidi prostě žili... že můj dědeček se schovával před gestapem a našel si tam babičku... že moje druhá babička byla za války těhotná a odešla z Prahy (děda musel zůstat v Praze, chodil do práce) na vesnici za rodiči...
Nemá cenu jí lhát, tohle JE průser a může to být velký průser.... ale lidstvo žilo většinu svých životů v takových průserech (války, mory, hladomory)...
Zavzpomínej, co všechno vaše rodina za války absolvovala a přežila. A jak to přežila.
Zkus s ní o tom mluvit - čeho konkrétně se bojí - a zkuste vymyslet co a jak. Co budete dělat, když třeba nepůjde topení (nebo si to nebude moct dovolit), co budete dělat, když nepůjdou mobilní telefony / internet - jak budete komunikovat, kde se sejdete. Věci jako že by každý měl mít u sebe pořád nějakou hotovost, případně něco mít v hotovosti doma (viz. věci typu že když nepůjde elektřina, nebudou fungovat bankomaty a platby kartama). Prostě stylem ne, asi to dobrý nebude, ale na některé věci můžeme být připravení... Včetně toho, že doma bude pořád na týden dva jídla - brambory, těstoviny, vejce. Na víc nedává smysl, ale jde o to, abyste přežili pár dní bez elektřiny a nákupů a chození ven.