Trable s podprsenkou ve zralém věku

Nemám prsa moc dlouho, vlastně jsem je získala až s celkovým zvětšením objemu a klimakteriem. Výhodou je, že se tím pádem nestačila prověsit a přežila bez úhony dvě těhotenství a kojení.
Přesto začala prsa i okolí urgentně požadovat nošení podprsenky, bez ohledu na zlatou éru hippies a to, že jsem vždycky nesnášela cokoliv, co mi svírá hrudník, a nesnáším to doposud. Zaradovala jsem se, když jsem objevila stránky Astratex, kde po zadání parametrů přijde do balíkovny lehký elegantní, prodyšný netlačící kousek. Došel neforemný babičkovský škrtící mučící nástroj, který šel hned zpátky. Vzdala jsem se naděje, že pro mě existuje spodní prádlo, které nemám po pěti minutách chuť ze sebe servat - a servu.
Částečné řešení jsem našla v kamenné prodejně, kde hodné postarší paní prodavačka na mě navěsila postupně celý sortiment. Když jsem po xté vyšla z kabinky s tím, že "škrtí", bylo mi jí už líto. Nakonec jsme našly smírné řešení za pomoci prodlužováků, posunování ramínek na obří podprsence, která měla konečně patřičný obvod, ale košíčky velikosti Vůdcova hlavního stanu. Vzala jsem to jako nejmenší zlo a zatím dobrý. Uvidíme. Jak to máte vy? Snášíte podprsenku, nebo domluvíme nějaké hromadné pálení?